Každé dítě po narození ubývá na váze, protože se mění obsah a rozložení vody v jeho těle. Váhová křivka kojeného dítěte nemusí mít strmě stoupající trend a váhový přírůstek nesmí být jediným ukazatelem prospívání dítěte.
Jak vypadá prospívající kojenec?
Stejně tak jedno „kontrolní“ kojení neinformuje spolehlivě o dostatku či nedostatku mléka, protože množství a složení vypitého mléka se dávku od dávky a dítě od dítěte liší. Častým, ale rovněž zcela nevhodným testem ke zjištění, zda má dítě dostatek mléka, je nabídnutí láhve s mlékem či čajem po nakojení. Většina dětí totiž vypije trochu nabízeného mléka či čaje, i když nejsou hladové.
Ani zelená barva stolice dítěte není sama o sobě známkou nedostatku mléka. Stolička kojeného dítěte může totiž na pleně po nějaké době zezelenat, zvláště u dítěte se zbytky novorozenecké žloutenky. Od konce prvního týdne do konce prvního měsíce má dítě několikrát denně řídkou, žlutou stoličku. Později je stoliček méně, stolička nemusí být i několik dní, a přesto to neznamená ani nedostatek mléka, ani zácpu. Znamená to, že dítě mléko úplně využije.
Stále platí, že 6–8 pomočených plen za den je důkazem, že dítě má dostatečný přísun mléka.
O nedostatku mléka svědčí málo pomočených plen, hnědá, páchnoucí stolice s hlenem, plochá váhová křivka a neklid dítěte. Naprosto nesprávným postupem při řešení nedostatku mateřského mléka je podání umělé výživy jako první opatření.
Kdy je dítě pravděpodobně kojené nedostatečně?
- když nedosáhlo do 3 týdnů porodní hmotnosti
- je dlouho spavé a jeho pokožka má žlutou barvu
- hlásí se ke kojení méně než 6-krát denně v prvních dnech a týdnech
- má málo pomočených plen (norma je 6–8 za den)
- stolice je páchnoucí, nahnědlá, ale ne zelená, je jí na pleně málo
- má v průběhu prvních 4 týdnů méně než 3–4 stoličky denně (po prvním měsíci již může být stoliček méně, i jednou za několik dní, dítě však prospívá)
- dítě zaostává v percentilových růstových grafech (délkový a hmotnostně-výškový)
