Příběh pěstounky Martiny – 26. díl – Štědrý den s tatínkem a s prarodiči

Pěstounka Martina

25. prosince dopoledne si Boriska vyzvedl tatínek s tím, že odpoledne mi ho přiveze a druhý den si ho ještě na jeden den vezme na návštěvu. Borisek se moc těšil. Dlouho jsem váhala, jestli i rodině Boriska připravit nějaký dárek.

Dárky

Nakonec jsem vybrala magnetku s Boriskovo fotografií a 7 jeho fotek, z toho jedna byla vždy od profesionální fotografky. K tomu jsme přidali od Boriska vyrobený vlněný vánoční stromeček s perličkami. Jeden takový dárek dostal tatínek, druhý jedna babička (z tatínkovo strany) a třetí dárek byl pro prarodiče z maminčiny strany. Doufala jsem, že se neurazí a dárek jim udělá radost. Babička z tatínkovo strany mi také přinesla dárek, perníkovou vločku.

První dva dárky jsem měla možnost hned předat, i já dostala od babičky (maminky Boriskovo tatínka) velkou perníkovou vločku. Borisek dárky pak dostal u nich, hned večer si je přivezl i k nám – mikinku, hasičskou helmu, hrající autíčko hasičů, pár malých autíček, letadel, motorek, lodí a mašinku s vagonkem.  Ale zrovna hrající hasiče, jsem velmi rychle poslala zase zpátky k tatínkovi, ať si je užívá tam😊. Protože Borisek celé dny zlobí našeho psa právě s hrajícími hračkami, které pouští schválně k jeho pelechu, nebo do míst, kde se zrovna pes pohybuje. U nás doma úplně stačí tancující auto a elektrický vláček. K tomu, když Borisek zapne ještě hasiče nebo policejní auto, ideálně vše najednou, tak mám chuť minimálně polovině hraček nenápadně vyndat baterky. Postupně jsme se dopracovali k tomu, že zvukové hračky průběžně uklízím a nechávám vždy jen jednu. Osvědčilo se to, protože jinak to byla pro Boriska akce – „čím hlasitější, tím lepší“.

Ohňostroj a rachejtle

Další kontakt s tatínkem proběhl ale až za skoro 3 týdny, což se mi zdálo docela dlouho, ale Borisek i tuto dobu zvládnul velmi hezky, my čas trávili procházkami, rád se chodil dívat do kostelů na betlémy, a protože v Praze zima vypadala spíš maličko jarně, tak jsme byli i párkrát na zahradě, kde Borisek moc rád skáče na trampolíně. Jakmile se blížil Silvestr, tak Borisek stále sledoval oblohu, kdy bude ohňostroj, občas se někde objevil a Borisek byl nadšený. Na přelomu nového roku byl do půl 12 vzhůru, pak usnul a probudil se kolem 1 hodiny, kdy pomalu začínaly petardy ustávat 😊 . Protože se mu ale ohňostroj moc líbil, rozhodla jsem se ho vzít na Novoroční ohňostroj. Kupodivu nás dav neušlapal, i když občas k tomu nebylo daleko. Borisek byl celou dobu u mě v náručí a pořád ukazoval, kde bouchnou další rachejte. I doma ještě do konce ledna pořád kreslil, tvořil a ukazoval, jak vypadají rachejte.

Stromeček u babičky

.prosince si Boriska po domluvě vyzvedla babička. Po předchozí zkušenosti, jsem se trochu obávala, jak návštěva proběhne. Nechtěla jsem se nechat ovlivnit předsudky a doufala jsem, že návštěva proběhne hezky, vždyť jsou Vánoce, a i Boriskovi je budou určitě chtít udělat s krásnými zážitky. Babička přišla s Boriskovo bráškou přesně v domluvený čas. Borisek, i přes to, že babičku a brášku viděl po měsíci a půl, tak hned jak je uviděl, začal si hrát s bráškou kolem našeho domu. Původně měl přijet i dědeček, ale protože na poslední chvíli byl odvolaný do práce, tak jeli společně za ním. Návrat byl domluvený na 17.hodinu, ale protože jim krásně všechno na sebe navazovalo, tak přijeli sice o čtvrt hodinky dřív, ale to je pochopitelné.

Od babičky si Borisek donesl plyšového čertíka, to na něj přesně sedí 😊 , čokoládu, dva jogurty a knížku. Celý kontakt proběhl moc hezky, Borisek přišel spokojený, vyprávěl o celém dni, jak byli s bráškou, za dědečkem, s babičkou, jak má babička stromeček. Byla jsem moc ráda, že se mu návštěva líbila. Bohužel další návštěva není naplánována, protože babička mi řekla, že se „zase někdy ozve“. V prvních dnech po kontaktu s babičkou to bylo pro Boriska velmi těžké, protože každý telefonát, každé obléknutí ven pro něj znamenalo, že „babi ede“. Bohužel musel pochopit, že babička nejede a ozve se zase až za nějakou dobu. Sám začal říkat, že „babi nemá čas“. Opět uběhly 3 týdny a babička se stále neozvala s dalším kontaktem. Borisek se opět po kontaktech vůbec neptá.

Borisek potřebuje děti

Jinak Borisek je u nás už 3 měsíce a soud je stále v nedohlednu. Tak jak jsem si na začátku myslela, že toto bude velmi krátká mise s brzkým předáním, tak to vypadá, že s námi Borisek ještě několik týdnů pobyde, oslaví s námi možná i Velikonoce a nikdo zatím neví, jak vše dopadne. Zatím ani do školky nechodí, i když se docela často začíná po dětech ptát. Začali jsme proto chodit do mateřského centra, kde jsme 3x týdně na dopoledne. Většinou jsou tu dny tematicky zaměřené, takže každý den probíhá nějaký program, kterého se společně účastníme.

Sdílejte
reklama

Zapomenuté heslo

Přihlášení

Ukládám změny Odesílám
Uloženo Hotovo
Došlo k chybě Došlo k chybě