Přečtěte si další příběh otce malého dítěte – Christopha Reichiho „Porodní hysterik“ a jeho pohled tentokrát na téma porod.
Za normálních okolností řve při porodu nejdříve žena a nakonec novorozený pozemšťan – avšak tentokrát citlivý muž vynaložil maximální úsilí, aby ten souboj v křiku na porodním sále vyhrál.
U porodu trpí muž
Všechno začalo tím, že se na oficiálním kurzu přípravy k porodu blýskl svojí neúčastí. V kruhu přátel by totiž jeho účast znamenala výraznou ztrátu hodnoty jeho mužství. Toto riziko bylo příliš vysoké. Aby však eliminoval nebezpečí špatného svědomí, intenzivně se účastnil kurzu přípravy k porodu pro muže: sledování mistrovství Evropy ve fotbale s následným zpitím se do němoty. Skandováním a klením se skutečně naučil také něco užitečného: trénoval totiž svůj hlas na vlastní akt porodu.
Všechny tyto cenné zkušenosti mu však v den D moc nepomohly: První záchvat slabosti se dostavil již doma, když ho těhotná žena probudila a v naprostém klidu pronesla: „Miláčku, myslím, že mi praskla voda.“ Rychlost, s jakou vyskočil z postele, mu dala trochu času k přemýšlení – díky čemuž citlivého muže teprve tehdy, když se dostal do auta, napadlo, že na sobě nemá kalhoty a ještě navíc zapomněl nastávající matku svého dítěte v posteli.
Sanitka, kterou si mezitím stihla zavolat, je oba bezpečně dopravila do nemocnice: ji vsedě, jeho vleže.
S nasazenou dýchací maskou se přeci jen cítil bezpečněji, mdloby se však i přesto vrátily, jakmile vstoupili do nemocnice. Invalidní vozík ho stihl zachytit ještě včas a těhotná žena ho statečně dotlačila na porodní sál.
„Show začíná!“, zažertovala a elegantně se vyhoupla na nemocniční lůžko. Prodýchávání kontrakcí v něm vyvolalo další záchvat paniky, takže se musel střídavě opírat o ramena porodní asistentky a těhotenské břicho.
Těžkému porodu naštěstí zabránilo několik injekcí na uklidnění. Omámený citlivý muž si konečně ustlal pod nemocničním lůžkem a vešel do dějin jako každý muž, který potřeboval více péče, než jeho úspěšně rodící žena. Chudáček…