Císařský řez

Pokud jste nastavená na vaginální porod, může být pro vás zpráva, že vaše dítě potřebuje císařský řez, velikým zklamáním. Vize porodu tak, jak jste si vysnila, mohou být někdy náhle změněny obavami z chirurgického zákroku, delšího pobytu v nemocnici a horšího uzdravení po císařském řezu.

Zatímco na jakoukoliv operaci se můžete připravit, na neplánovaný císařský řez se připravit mentálně nelze.

Co je sekce C?

C-řez neboli císařský řez je chirurgickým porodem dítěte, které je vyňato z děložní dutiny cestou chirurgicky otevřené břišní stěny.

Jde o velmi starou operaci, kterou znali již staří Egypťané. První císařský řez v historii, při němž přežila současně matka i dítě, byl pravděpodobně proveden roku 1337 v Praze.

Frekvence císařského řezu v ČR činí okolo 25 % všech porodů, jde o velmi často prováděnou porodnickou operací, je i nejčastější břišní operací vůbec.

Obvykle se doporučuje pouze v lékařsky nezbytných případech, včetně některých vysoce rizikových těhotenství a v případě, že dítě je v ne moc dobré poloze a mohlo by být ohroženo.

Provedení císařského řezu je plánované a neplánované – akutní, vždy je ale nutný souhlas rodičky.

Císařský řez je pro matku šestkrát rizikovější než samovolný porod.

Proto se císařský řez v České republice neprovádí na přání rodičky. 

Důvodem pro císařský řez je ohrožení zdraví matky , dítěte, nebo obou současně. Aby mohl být císařský řez proveden, musí být splněna jedna důležitá podmínka – velká část hlavičky nesmí být sestouplá a fixována hluboko v pánvi, jinak hrozí vážná poranění ženy i dítěte. V současnosti je celá řada indikací pro císařský řez:

  • Věk těhotných žen. Čím je žena starší při prvním porodu, tím je vyšší riziko, že bude rodit císařským řezem.
  • Asistovaná reprodukce. Neustále se zhoršuje plodnost populace a tím narůstá podíl dětí počatých mimotělně metodami asistované reprodukce. Tyto děti častěji přicházejí na svět císařským řezem.
  • Opakovaný řez. Narůstá podíl žen, které rodí opakovaně císařským řezem, a pouze 10 % žen po císařském řezu rodí spontánně.
  • Konec pánevní. Více než 3 % všech gravidit je v období porodu v poloze podélné koncem pánevním. Téměř 90 % všech konců pánevních je porozeno císařským řezem.
  • Předčasně narozené děti. Zlepšení perinatálního výsledku u extrémně nezralých a rizikových gravidit. Císařský řez je uplatňován u novorozenců velmi nízkých hmotnostních kategorií.
  • Hypoxie. Přibližně 15 % císařských řezů je provedeno pro hrozící hypoxii plodu v průběhu porodu. S monitorováním porodů je podíl takto ohrožených novorozenců vyšší. Hypoxie je stav, kdy se tělu dítěte nedostává dostatek kyslíku. Tento stav patří mezi akutní, až život ohrožující stavy. Může vzniknout už před porodem (prenatální hypoxie), nebo během porodu. Příčinou hypoxie bývá nedostatečná funkce placenty, např. její špatné prokrvení, které může vzniknout z některých onemocnění matky v těhotenství, nebo její předčasné oddělení.
  • Chronický stav, jako jsou srdeční choroby, cukrovka, vysoký krevní tlak, onemocnění ledvin.
  • HIV pozitivita nebo aktivní herpetická infekce genitálií, oba viry mohou být během porodu přeneseny na dítě.
  • Nemoc nebo předem známá genetická vada dítěte.
  • Velikost dítěte – stav zvaný makrosomie, možnost úzké pánve matky a veliké hlavičky plodu.
  • Hmotnost matky – obézní ženy mají tendence rodit déle, což zvyšuje riziko, že skončí na operačním stole, také je zde řada rizikových faktorů, které doprovázejí obezitu.
  • Při porodu vícerčat.
  • Nedostatek plodové vody a celkové nedostatečné okysličování krve. K poruchám funkce placenty může dojít také při přenášení, tedy u těhotenství, které trvá déle než 42 týdnů.
  • Preklampsie (vysoký krevní tlak vyvolaný těhotenstvím) nebo eklampsie (velmi vzácná progrese preeklampsie, která postihuje centrální nervový systém. Jde o stav změněného průtoku krve v cévách placenty, což může vést mimo jiné k poruše růstu miminka v děloze. V nejzávažnějších případech se k otokům, vysokému krevnímu tlaku, anebo snížené funkci ledvin mohou přidat i křečovité stavy, kdy mluvíme o přechodu onemocnění v tzv. eklampsii, což je nejzávažnější forma ohrožující na životě maminku i dítě.

  • Pokud se porod nerozběhne, děložní čípek nedilatuje, nerozevírá se, přesto má matka kontrakce.
  • Vyčerpání plodu. Pokud lékař zjistí, že je rodička příliš vyčerpaná, nebo pokud monitor plodu zachycuje příznaky dítěte v nouzi, může se rozhodnout pro císařský řez.
  • Roztržení dělohy. Pokud se děloha roztrhne, je nutná sekce C.???

Jak dlouho trvá sekce C?

S procedurou samotnou, která trvá 10 minut nebo méně, následuje dalších 30 minut, aby vás sešili.

Co se stane během císařského řezu?

Ať už se jedná o plánovaný chirurgický zákrok nebo o rozhodnutí na poslední chvíli, typická sekce C je jednoduchá a řídí se pevně skriptovaným plánem.

Většina nemocnic usiluje o to, aby císařský porod byl co nejpříjemnější pro rodinu, s mámou vzhůru (ale vhodně otupělou…), jejím partnerem v místnosti a šancí setkat se, pozdravit, pomazlit se s dítětem ihned po porodu.

Příprava a anestezie

C-řez začíná anestezií – obvykle epidurální nebo spinální blok, takže spodní polovina těla bude znecitlivěná, ale maminka zůstane vzhůru. Pak dojde k oholení (pokud je to nutné) a opláchnutí bříška antiseptickým roztokem, na řadu přijde katetr zavedený do močového měchýře a přes bříško se umístí sterilní roušky a také plachta, aby rodička nemusela vidět řez jejím bříškem.

Pokud má maminka akutní C-sekci, možná nebude čas na znecitlivění. V takovém případě (a naštěstí tomu tak je jen zřídka) budete po celou dobu zákroku mít celkovou anestezií, což obvykle netrvá déle než několik minut. Když se maminka probudí, může se cítit omámena, dezorientována, možná pocítí nevolnost. Může mít bolest v krku z endotracheální trubice, která byla vložena během operace. Jakmile bude matka znecitlivěna, nebo plně usne, lékař provede malý řez do břicha – můžeme to přirovnat tomu, že se vaše pokožka  rozepíná – těsně nad stydkou kostí, tzv. Pfannenstielův řez. Úhledné šití zajistí, že jizva bude nepostřehnutelná a v průběhu času bude čím dál víc mizet.

Váš lékař poté provede další řez ve spodní části dělohy. Pro oba řezy existují dvě možnosti.

  • Příčný řez. Tento řez v dolní části dělohy se používá u 95 procent C-řezů, protože sval ve spodní části dělohy je tenčí (což má za následek menší krvácení) a je také méně pravděpodobné, že se roztrhne během následných vaginálních porodů. Při příčném řezu porodník pronikne kůží a podkožním tukem, přetne vazivový obal svalů a samotné svaly. Následně provede malý příčný řez děložní stěnou, který tahem rozšíří do stran.
  • Svislý řez V některých situacích je nutné zajistit větší nebo rychlejší přístup do břišní dutiny; potom může být vhodnější svislý řez vedený mezi přímými břišními svaly od stydké kosti k pupku (tzv. dolní střední laparotomie). Tento řez, dole uprostřed dělohy, je obvykle vyžadován pouze v případě, že dítě je uhnízděno nízko ve vaší děloze nebo v jiné neobvyklé poloze.

Poté se odsaje amniotická tekutina a dítě bude přivedeno na svět. Po odříznutí pupeční šňůry chirurg odstraní placentu a rychle provede rutinní kontrolu reprodukčních orgánů. Pak bude rodička sešita pomocí absorbovatelných stehů v děloze a stehy nebo chirurgickými svorkami na břišním řezu. Tento postup může trvat 30 minut nebo déle.

Mohou být podána antibiotika (pro minimalizaci rizika infekce) a oxytocin (pro kontrolu krvácení a pomoc při kontrakcích dělohy). Krevní tlak, puls, rychlost dýchání a množství krvácení budou pravidelně monitorovány.

Možná rizika a komplikace císařského řezu

  • Rizika anesteziologická: komplikace vlivem podaných léčiv a přípravků, alergická reakce na podané látky.
  • Rizika operace: větší krevní ztráta, odstranění dělohy, poranění okolních orgánů v malé pánvi u jejich netypického umístění, embolie plicní tepny, porucha krevní srážlivosti, vznik žilní trombózy.
  • Pooperační rizika: infekce rány a břišní dutiny, krvácení v pooperačním období, embolie plicní tepny, případně další.
  • Pozdní rizika výkonu: vytvoření srůstů v břišní dutině, chronické bolesti v oblasti pánve, komplikované hojení rány. U dalšího těhotenství možnost prasknutí dělohy v místě jizvy. Další porod končí častěji císařským řezem.
  • Rizika pro kojení: podání léků proti bolesti zvyšuje pravděpodobnost opožděného nástupu laktace. Krátký či opožděný kontakt kůže na kůži snižuje pravděpodobnost správného přisátí novorozence a může narušit i samotnou tvorbu mateřského mléka.

Tipy pro všechny maminky, které se chystají na porod císařským řezem či ho právě překonaly

I když se nemůžete dočkat začít pečovat o své dítě, fyzické a emocionální zotavení po C-řezu trvá déle, než po vaginálním porodu. V nemocnici budete déle a bude trvat nejméně čtyři až šest týdnů, než se budete cítit normálně.

Lékař vám nařídí pouze velmi mírnou aktivitu, abyste se fyzicky příliš nezatěžovala. Ignorování této rady povede pouze k delšímu zotavení, na to nezapomínejte. Snižte svá očekávání.

Kromě bolesti, kterou pocítí rodičky v místě řezu, se během zotavení bude zabývat prakticky stejnou sadou příznaků, jaké by zažila při vaginálním porodu: poporodní únava (z operace a deprivace spánku), následné bolesti (podle kontrakce dělohy), poporodní krvácení nebo výtok (lochie), perineální bolest (zejména pokud rodička rodila prvně přirozeně) a zuřící hormony.

Dávejte si pozor. Vaše jizva bude bolavá nejméně po dobu několika týdnů, takže se šetřete. Při mazlení s dítětem nebo kojením položte dítě na polštář, abyste si chránila sešitou oblast.

Ano, máte dítě. Nezapomeňte však, že se musíte postarat také o sebe. Neztrácejte energii přípravou jídel – objednejte si nebo nechejte svého partnera, aby se staral o vaření. Používejte papírové talíře, abyste se nemusela starat o mytí nádobí. A samozřejmě nechte svého partnera, aby se s dítětem pravidelně seznamovat, a vy tak nebudete namáhat svoji jizvu. Udělejte vše, co vám usnadní život – a zkuste to dělat bez pocitů viny.  Sledujte svůj řez, nechte ránu čistou, používejte volné kalhoty, takové, které vám neškrtí břicho. Pocity svědění a tažení kolem řezu a necitlivost jsou normální. Máte-li horečku a bolest je veliká, nebo se rána červená, určitě navštivte ordinaci svého lékaře.

Pohybujte se

Sice budete muset počkat několik týdnů, než se rána zahojí, ale mezitím, i když ležíte, můžete urychlit zotavení zvýšením krevního oběhu a prokrvením svalstva. Pravidelně ohýbejte nohy, natahujte svaly lýtka a kružte nohama co nejvíce. Vybudujte si také vytrvalost, a to tím, že budete chodit každý den.

Zkuste Kegelovy cviky

Jedná se o techniku cvičení vyvinutou gynekologem Arnoldem Kegelem v roce 1948. Toto cvičení by mělo pomoci zpevnit svaly pánevního dna, jelikož si na nich vaše těhotenství vybralo svoji daň. Stále byste se měli vyhýbat sexu po dobu čtyř až šesti týdnů.

Další články týkající se porodu najdete zde.

Sdílejte

Poradny

Přihlášení

Ukládám změny Odesílám
Uloženo Hotovo
Došlo k chybě Došlo k chybě