Jsem máma. Máma malého super hrdiny. Společně zvládneme vše.
Máme problém s kojením, ale to je tou nemocnicí. Doma se vše srovná a my to zvládneme. Hrdě si neseme náš uzlík radosti domů. Odteď bude všechno jen skvělý.
Nezvládnu to… Malý pořád jen řve, asi jsem nějaká vadná. Každá máma je schopná nakrmit svoje dítě, hlásá na mě snad každý titulek na webu. Tak proč ne já? Nemám na to. Jsem neschopná. Po 2 dnech doma vypadám jako chodící zombie a náš malý poklad pořád křičí. Je pondělí a my konečně jdeme k pediatrovi, snad mi poradí.
Skončili jsme na kojeneckém mléku. Prvních pár dní jsem moc nezvládla. Ve dvanáct studený kafe, v pyžamu a napůl svázaných mastných vlasech, někde mezi plenami a pálícím se obědem, jsem si vzpomněla, že bych se taky mohla najíst. Svět se točil kolem malého, domácnosti, nákupů. Vše jen pro něj a spokojenou rodinu. Jenže pro rodinu musím být také krásná. Co když se mému muži přestanu líbit a on mě opustí. Musím se sebou něco dělat. Rozhodla jsem se být jednou z těch žen z plakátu a mít na oko snový život.
Jak jsem byla vtipná… Nastoupila jsem do rychlíku s názvem dokonalý život. Ráno jsem vstávala brzy, abych dodělala resty, nalíčila se, oblékla a všem připravila snídani. Po nocích jsem studovala trendy v oblasti výživy, pekla domácí chleba, vařila – bio a zdravě samozřejmě. Chodila jsem se synem na kroužky – plavání, angličtina, hýbánky, a bůhví co ještě. Co na tom, že jsem pila jedno kafe za druhým, případně to prokládala redbullem. Kruhy pod očima jsem celkem úspěšně maskovala korektorem. Zvládla jsem být holkou z plakátu. Budu prostě skvělá máma.
Zvládnu víc?
Během tří měsíců jsem zhubla 20 kilo. Byla jsem na sebe hrdá. Pro rozvoj syna dělám maximum, máme vlastní byt, psa, doma naklizeno, navařeno. Každý mi tvrdí, že by na mně vůbec nepoznal, že jsem před pár měsíci rodila.
Malý roste, vše je skvělé. Cítím se skvěle, přesto se něco změnilo. Stýská se mi po té vůni malého miminka. Chtěla bych snad ještě dítě? Měla bych si měla dodělat vysokou školu. Za pár let už to nezvládnu.
Lékaři tvrdí, že ze zdravotních důvodů teď nemůžu znovu otěhotnět. Plán je jasně daný. Můžu se ponořit do studia. Za rok, až budu moci, si pořídíme ještě miminko. Otěhotním v posledním ročníku, ukončím školu a malému se narodí sourozenec.
Člověk míní, život mění
Jsem přijatá k magisterskému studiu. Další věc na seznamu splněných snů, kterou si můžu odškrtnout. Plán vychází. Po dvou týdnech od přijetí na vysokou školu mi není moc dobře. Partner v žertu prohodí, jestli náhodou nejsem zase v těhotná. Odbydu ho, ale pro jistotu si dělám test.
Jakto? Vždyť jsem přeci nemohla otěhotnět. Volám lékaři. Prý je tato možnost velmi nepravděpodobná, ale může se stát. Při další prohlídce se výsledek testu potvrzuje. Budu máma podruhé.
Dokonalý život 2.0
Zachvátí mě panika, ale snažím se sama sebe uklidnit. Miminko bude stejně pořád spát, v posledním ročníku mě čeká už jen diplomka. To půjde. Když budu chtít, zvládnu vše.
Druhé těhotenství je o poznání horší. Hrozící předčasný porod od poloviny těhotenství rozbíjí moje plány jako domeček z karet. Na nějakou dobu mě ochromí strach. Strach o to maličké uvnitř mě, o prvního syna, o sebe – jak to zvládnu, o ten spokojený rodinný život, který se pod vlivem okolností vytrácí.
Musím být silná. Nenechám si vzít svůj vysněný život. Jen další životní zkouška, kterou zládnu. Studuji po nocích na zkoušky, přes den se věnuji prvnímu synovi, a když spí, hltám všechny ty poučky a články o přirozenosti mateřství, porodech, kojení, vývoji dětí. Tentokrát bude všechno jiné.
Informovaná matka
Moje představa o přirozeném porodu nevyšla. Vlastně se vše dost pokazilo. Nepovedený druhý císařský řez, při kterém jsem málem zůstala na sále, spouští černé myšlenky. Snažím se je zahnat. Mám krásného malinkého chlapečka, který je téměř hned se mnou. Nedáme se. Budeme bojovat. Už žádná separace a lahvičky.
Vím, co můžu a co ne. Jsem informovaná. Jizva po porodu bolí, jak čert, ale zatínám zuby. Teď už vím, kdy mám co dělat. Nepotřebuju nic. Kojím, spím s malým, a po pár dnech konečně jedeme domů. Budeme zase ta skvělá dokonalá rodina.
Pokračování příště…
