Mateřství, horská dráha emocí

Každá touží být mámou. Už jako malé jsme si hrávaly s panenkami, vozily je v kočárcích, krmily a přebalovaly

Pak jsme panenky odložily a začaly jiné starosti. První lásky, dospívání, sládkých “náct”, kdy si asi každá zná užila svých plno radostí i starostí.

Jenže jakmile to skutečné, opravdové mateřství začne, nikdy nekončí. A to je jediná všemi směry platná pravda o tom, jaké to je být matkou.

Upřímně, mateřství je těžké. Otevřete Instagram, Facebook či jakkékoliv jiné aktuality točící se kolem mateřství a dětí – a uvidíte stejné či podobné fotky a příběhy. Spousty zábavných obrázků, miminka jak malovaná, usmívající se mámy. Rodinná selfie plná šťastných tváří, fotografie narozeninových oslav, snímky z pláží s miminkem. Značka ideál. Je to skutečný obraz?

To, co nevidíte, jsou okamžiky, které se skutečně žijí. Křik, který následoval, než se děti konečně usmály do hledáčku kamery, nebo stres dostat se domů z nákupu včas, abyste stihla své dítě uložit do postýlky. Nervy z toho, že musíte být tou nejlepší mámou, partnerkou, ale i hospodyní s uklizenou domácností a připravenou večeří.

A právě do těchto okamžiků je dobré vnést více světla

Když jsem měla své první a jediné dítě, v hlavě se mi honila spousta věcí, ale určitě ne, že jsem šťastná, že vše zvládám s přehledem a že si to užívám.

Společnost a vaše okolí nechce slyšet říkat nahlas, že mateřství je těžké.

A můj obraz doma při starosti o novorozeně a domácnost nebyl vůbec idylický, to ani zdaleka.

Když se narodila dcera, byla jsem nadšená z toho malého človíčka, který navíc byl, samozřejmě jak jinak, nejhezčí dítě pod sluncem i nad sluncem. Byla jsem nadšená, že tu konečně je. Ale zároveň to bylo dost paralyzující.

Tady je ten plačící, stále blinkající tvor, který je teď můj a na celý život, pomyslela jsem si. Jaká úžasná odpovědnost … ale jak to udělám? A co je důležitější, jak to zvládnu, co si počnu?

Bez ohledu na to, jak velkou pomoc máte od své matky, od otce dítěte, jste jediná, kdo tráví prokřičené noci s dítětem v náručí u svého prsu. Jste sama s bradavkami, které jsou jako žiletky a bez ohledu na to, co jste vše stihla přečíst o kojení, vám prostě vůbec nepřipadá jako tak skvělé a krásné intimní spojení. Jak by také mohlo! Někdo vám uloupil vaši ženskost, cumlá vaše bradavky, někdy to dost bolí. Přitom ještě před pár měsíci byla prsa pouze vaší ozdobou a snad i největší touhou vašeho partnera.

Horší než tyto pocity je vina, protože se tak cítíte a máte takové myšlenky. Zdá se, že neexistuje žádná střední cesta? Jsou ženy buď temperamentní čerstvé matky, které jsou posedlé svým balíčkem radosti, nebo trpí poporodní depresí?

Dnes už vím, že je nás spousta, které žijeme někde uprostřed a toužíme po bezpečném prostoru a slovech, abychom vyjádřily tyto komplikované pocity, za které nás nebudou odsuzovat a my se nebudeme bát je prostě říci.

Zpočátku mi bylo příliš trapně, abych řekla té nejspřízněnější duši: představ si dokonalou novou matku, kterou jsem měla být, no tak to já nejsem…

Ale to je problém

Musíme začít mluvit. Potřebujeme, aby příspěvky třeba právě na Instagramu odrážely celý obraz, protože pohled na ty sociální sítě a jiné kanály plné „dokonalosti“ může být těžký.

Tyto platformy mají ale také sílu nás spojit. Když vyprávíme naše příběhy v nijak nepřikrášlené podobě, slyší a čte je více lidí. Učíte se, že nejste samy.

Ale jaké překvapení bylo, že se mi dostávalo odpovědí, které se shodovaly s mými pocity, jaké překvapení bylo, že některé mámy cítily to samé, co já!

Má dcera je nyní dospívající a stále mám velmi smíšené emoce z toho, že jsem matkou. Je to moje součást, kterou nelze odstranit. Nechci, aby to bylo odstraněno; miluji ji, zároveň je to komplikované a je to na celý život. Mateřství je něco tak hlubokého, nemohu to změnit. To je až děsivé, a pokud jsem k sobě upřímná, trochu mě to dusí.

Nikdy jsem nezažila tolik radosti a tolika zármutků, jaké jsem cítila při výchově své dcery. Je to láska mého života, ale byly chvíle, kdy se mi to tak vůbec nejevilo. Avšak nesmím zapomenout, že jsem jejím zdrojem pravdy a cti a toho, co je správné. Je v pořádku ukázat dětem dobré i špatné, uspět a selhat. Ukazuje jim to, že i vy chybujete a to je lidské, ale zvednete se a jdete dopředu.

A co vy a váš příběh?  Podělte se o své pocity a dojmy, chvilky radosti i chvilky pláče a slz…

Více článků o mateřství, a starostech s děťátky naleznete zde.

Sdílejte

Poradny

  • Menstruace po porodu

    Kdy po porodu můžu čekat první menstruaci?

    maminky Happy Baby

    První menstruace nastoupí pravděpodobně 6 až 8 týdnů po narození dítěte. Dávejte však pozor: před „návratem cyklu“ (tedy před první menstruací), má žena ovulaci! Bez použití antikoncepce by se rodina mohla znovu rozrůst o dalšího člena. Nevystavujte se tomuto riziku, pokud to není vaším výslovným přáním.

  • Kolik přibírá miminko

    Ráda bych věděla jaké jsou normální přírůstky na váze u miminek. V poradně váhu miminka vždy pečlivě kontrolují a já chci vědět kolik to zhruba může být.

    maminky Happy Baby

    Průměrná hmotnost novorozence bývá kolem 3300 g. Pokud vaše děťátko váží o něco víc nebo míň, není třeba z toho dělat vědu. Fyziologická hmotnost je od 2500 g do 4000 g.

    Během prvních dní života může děťátko také ztratit až 10 % ze své hmotnosti, to je však úplně normální jev a není třeba se nad tím nijak znepokojovat. Od narození do přibližně pěti měsíců věku svou váhu ale opět zdvojnásobí, a než dosáhne jednoho roku, bude vážit až třikrát tolik.

     

    Denní váhové přírůstky podle věku

    • 0–3 měsíce  – 30 g
    • 3–6 měsíců  – 20 g
    • 6–9 měsíců  – 15 g
    • 9–12 měsíců – 10 g
  • Vyšetření novorozence v porodnici

    Jaké vyšetření čekají moje miminko v porodnici? Mám nějaké speciálně požadovat?

    maminky Happy Baby

    V děloze je miminko jako malý potápěč ve vodním prostředí, takže, jakmile se vyplaví na svět, pediatr jej pečlivě vyšetří a zkontroluje, zda je dobře připraveno na svůj nový život, zda nemá nějakou vrozenou vadu a je-li v pořádku jeho nervový systém.

    Během pobytu v porodnici se také provádí oční vyšetření k vyloučení vrozeného šedého zákalu, vyšetření ledvin ultrazvukem a u některých novorozenců vyšetření sluchu.

    Před propuštěním, zpravidla třetí či čtvrtý třetí den, se pak provádějí některá všeobecná vyšetření a odebírá se pár kapek krve z patičky miminka.

Zobrazit všechny otázky z poradny (4)

Přihlášení

Ukládám změny Odesílám
Uloženo Hotovo
Došlo k chybě Došlo k chybě