Příběh pěstounky Martiny – 18. díl – další setkávání s prarodiči

Pěstounka Martina

I s prarodiči – rodiči maminky – byl po první návštěvě naplánovaný další kontakt. Protože poprvé proběhla jen procházka, chtěli si prarodiče Boriska také užít a odjet s ním na celý den domů. Po domluvě s OSPODem souhlasíme.

Zklamání

Mluvím s Boriskem o tom, že přijede zase babička s dědečkem a bráškou. Na kontakt se Borisek moc těší. Ráno Borisek stále opakuje – „Babi, piede, deda, piede, ena (bráška) piede“. Setkání bylo domluveno na 9.hodinu. Bohužel, ani v 10 hodin stále nikdo nejede a Borisek začíná být zklamaný. V 11 hodin přichází zpráva, že dnes návštěva neproběhne, protože je bráška nemocný. No, nedá se nic dělat, snažím se to chápat, asi se dřív k telefonu nedostali. Ráno nejspíš běželi s klučíkem k lékaři, telefon mohli nechat doma. Domlouváme návštěvu za 4 dny s tím, že to určitě už bude bráška zdravý a rádi se setkají. Souhlasím a Boriskovi to vysvětluji. Zklamání je ale obrovské. Borisek to ventiluje svým způsobem, všem, které venku na procházce potkáme to říká. Je mi ho líto, ale další návštěva bude brzo, tak se prarodičů dočká.

Další domluvený den -úterý – prarodiče měli volat sice den předem a návštěvu ještě potvrdit, ale k tomu nedošlo. I tak jsem ale naivně doufala, že návštěva proběhne. Borisek natěšený, každé oblečení na procházku pro něj znamenalo že „babi ede, du a babi“ (babi jede, jdu za babi“). „Ještě nejede Borisku, řeknu ti až přijedou. Neboj, zavolají“. Ani telefonát, ani návštěva. A dost, na další návštěvu ho už připravovat vážně nebudu.

Až následující večer telefonát, že bráška stále marodí, a proto kontakt neproběhl. Mám Boriska pozdravovat. No jo, asi jsem jim křivdila, prostě si třeba špatně zapsali den, kdy mi mají volat. Domlouváme se na pátek. Prosím, jestli mi můžou dát ve čtvrtek večer vědět. Samozřejmě, určitě zavolají, nemusím se bát. Termíny návštěv nechávám na nich, chápu, že mají svůj program, oba ještě chodí do práce, bráška do školy, já jsem s Boriskem doma, takže po domluvě se můžeme sejít opravdu kdykoliv.

Nemoc nebo výmluva?

Ve čtvrtek marně čekám na telefonát, který by potvrdil páteční setkání. Boriskovi už vůbec nic neříkám, protože by mohl být zase hrozně zklamaný. Ještě teď si pamatuji smutný výraz, když říkal, že babička nepřijede. V pátek ráno se ozývá telefon s tím, že kontakt dnes nebude, protože je nemocná babička a ozve se mi v pondělí, kdy domluvíme další termín.

V pondělí, kdy čekám telefon se opět zvonění neozývá. No nevadí, už jsem v podstatě zvyklá. V úterý v 10 hodin večer mi pípá sms se zprávou, že babička je stále nemocná, v pátek jde na kontrolu a mám pozdravovat Boriska. V pátek večer nová sms se zprávou, že mi další den babička zavolá. V sobotu mi volá děděček, že jsou už všichni zdraví a ozvou se mi příští týden s domluvením nového termínu.

Je začátek listopadu, Borisek je u mě už 6 týdnů, s prarodiči se viděl jednou a to po 2,5 týdnech na procházce. Od té doby mám domlouvané kontakty a v den kontaktů zase rušené ☹ .

Svěření do péče

Na OSPOD Boriska a své klíčové pracovnici doprovodné organizace dodávám pravidelně zprávy o jeho prožitých dnech u nás, o různých lékařských kontrolách, o návštěvách, ať už uskutečněných, nebo neuskutečněných. Žádost o svěření Boriska do péče je podaná jak ze strany prarodičů, tak ze strany tatínka. A i ode mě, ale ta je jen formální, kdyby se náhodou jeho pobyt prodloužil na dobu více než 3 měsíců, tak abych mohla dát pobírat Úhradu potřeb dítěte. Od OSPODu se dozvídám, že je velká šance, že Borisek půjde do péče k prarodičům a tatínek si jej bude moci brát na návštěvy. Jsem z toho docela rozladěná, protože z mého pohledu se tatínek opravdu snaží a už rok prokazuje, že funguje dobře. Přesto ale rok je prý krátká doba, takže uvidíme, jak vše dopadne. Já si umím Boriska představit spíš u tatínka a jeho přítelkyně s tím, že by k prarodičům chodil na návštěvy. Ale o tom všem nerozhoduji já, ale soud.

  • Příběh pěstounky Martiny - 18. díl - další setkávání s prarodiči 1
  • Příběh pěstounky Martiny - 18. díl - další setkávání s prarodiči 2
  • Příběh pěstounky Martiny - 18. díl - další setkávání s prarodiči 3
  • Příběh pěstounky Martiny - 18. díl - další setkávání s prarodiči 4
Pořadí: 0 / 0
vstoupit do galerie

Budu na tebe čekat

Za další týden– na pátek – byl domluvený kontakt opět s prarodiči. Ve čtvrtek, mi volá dědeček Boriska a ujišťuje mě, že kontakt opravdu proběhne. Doufám, že tentokrát opravdu vyjde. Zase se trochu bojím říct Boriskovi o kontaktu až těsně před návštěvou, tak se ho snažím den předem na návštěvu připravit. Mluvím s ním o tom, že přijede dědeček, babička a pojede k nim, pak zase přijede za mnou. Borisek se těší a zároveň ujišťuje a říká „piedu a tebou“. Jasně že přijedeš, podívej, necháme tady v postýlce tvoje pyžamko a bude tu na tebe čekat.

Je pátek ráno, prarodiče mají přijet kolem 9.hodiny. Borisek se moc těší a já trochu trnu hrůzou, co bude, jestli návštěva neproběhne. Naštěstí se brzo ozývá telefon s tím, že už jsou u nás. Skvělé, oblékám Boriska a jdeme ven. Je docela chladno, tak dostává teplejší věci, punčocháčky, teplé kalhoty, zimní bundu a boty. Borisek hned jak vidí prarodiče a brášku, tak se za nimi rozbíhá a vítá. Hned se ale vrací za mnou, aby se rozloučil a řekl mi své obvyklé „piedu“. „Přijeď, budu na tebe čekat. A užij si dneska celý den“. Od prarodičů dostávám dva jogurty, které má Borisek rád. Prarodiče mi říkají, že přijedou kolem 15.hodiny. Dobrá, prosím ale pokud by se chystali dřív, ať mi dají včas vědět, protože budu asi půl hodiny od domu. To samé, kdyby se zdrželi, jestli mi můžou dát vědět, ať nemusím mít strach. Souhlasí a odjíždějí, Borisek je spokojený. Já také odcházím a počítám s návratem na půl třetí.

V půl druhé se mi ozývá telefon, na displeji se objevuje babička. Stalo se něco? Ne, jenom přijeli dřív. Přijeli? Za jak dlouho budou u nás? No, zrovna jsou před domem. Opravdu teď? To trochu nestíhám, navíc doma není nikdo, kdo by mohl Boriska převzít. Omlouvám se a letím domů, normálně cesta na půl hodiny, najednou ji stíhám i za čtvrt. Je dost chladno, tak ať jim není zima.

Před domem si přebírám Boriska, podepisujeme formulář o vrácení klučíka. Ptám se, jaký měli den. Rozhodli se zajet do dětského centra Hamleys, kde plánovali být celý den. Jenomže Boriska to tam po dvou hodinách přestalo bavit, tak se šli najíst do McDonald´s, tam to Borisek také moc nezná, tak zábava pro něj jen na krátkou chvilku, zaujal ho balónek odtud, o jídlo nestál. Po obědě se proto rozhodli se, že pojedou zpátky k nám. Od brášky dostal hasičské autíčko, je to opět trefa do černého, Borisek ty hasiče miluje a od brášky je to moc pěkné, že si to pamatoval a dal mu právě tohle auto. Doufám, že ho nezaparkuje někam, kde nebude vidět, protože díky němu můžeme připomínat jejich setkání.

Vrátil se mi “jiný” Borisek

Bohužel Borisek přijel s úplně mokrými botičkami a tím i punčocháčkami, čehož si všímám až když se doma svléká. Během pár dní má zase velkou rýmu. Po návštěvě se opět choval jinak než obvykle, byl rozjívený, hubatý, měl tendenci na nás křičet … I v obchodě, kam spolu běžně chodíme a už se tam umí hezky chovat, tak nyní běhal, schovával se, vztekal, když jsem mu nekoupila, co chtěl – colu. Odpoledne jezdil rychle na odstrkovadle, upadl a trošku si odřel nosík. Až druhý den odpoledne se začal chovat tak jako normálně a pochopil, že u nás není takovéto chování hezké. Předběžně jsme domluveni, že se prarodiče ozvou koncem příštího týdne. Maminka Boriska se ani svým rodičům prý zatím neozvala a neví o ní, mě se také neozvývá, takže žádný kontakt s ní nemohl proběhnout. Samozřejmě, pokud by se ozvala, tak by se s Boriskem mohla setkat. Zatím ale žádný kontakt s ní neproběhl.

Prarodiče se domlouvají, že se mi ohledně dalšího kontaktu ozvou. Je zcela běžné, že na domluvený termín mi ale nikdo nevolá. Do toho se to maličko komplikuje tím, že dědeček Boriska nastupuje do nemocnice na plánovanou operaci. Nabízím alespoň babičce, že by mohla za Boriskem přijet a mohou jít třeba do parku. Ale nikdy jí to nevychází. Boriska už mám u sebe 3 měsíce a setkání proběhla dvě, další máme stále v plánu, tak možná po Vánocích to vyjde.

PS: tvoříme krmítko pro ptáčky

Sdílejte
Orbico - teploměr a nosní odsávačkaOrbico - teploměr a nosní odsávačkareklama

Zapomenuté heslo

Přihlášení

Ukládám změny Odesílám
Uloženo Hotovo
Došlo k chybě Došlo k chybě