Příběh pěstounky Martiny – 24. díl – kapr

Pěstounka Martina

20. prosince jsme si přinesli domů živého kapra – Borisek měl obrovskou radost a stále se chodil na „ybu“ do koupelny dívat. Pro naše vykoupání posloužil sprchový kout u sousedky, pro Boriska jeho dětská vanička.

Koupelnu zabral kapr

Čím to, že sousedi mají vždycky nadání pro skvěle načasovaný odchod z bytu, například když jen v ručníku cupitáte večerní potemnělou chodbou. To i soused nabízel svou koupelnu k dispozici 😊 , prý kdyby bylo zase někdy potřeba. Ještě že ho neslyšela manželka, mohl by být na Štědrý den rozvod nejen od lože, ale i od stolu.

Protože Borisek chodil do koupelny kapra hlídat opravdu poctivě, už jsem tam ani nezhasínala. Občas při víc žbluňkutí jsem chodila lovit hračky z vany a stále vysvětlovala, že kapr si opravdu nechce hrát s lodičkou ani není třeba mu tam dávat kamarádky kačenky nebo jiné rybky. Ani kbelíček a lopatičku moc neocení. Kapr si vesele plave a já následující ráno pro jistotu kontroluji, zda kapr stále plave tak jak má. Je to dobré, kapřík je živý a tváří se celkem spokojeně. Opět další den neustále lovím hračky z vany a vysvětluji, vysvětluji, vysvětluji.

Koupel v Arielu

Odpoledne slyším veselé šplouchání z koupelny a jdu pro jistotu zkontrolovat, jestli se spolu s kaprem nekoupe už i Borisek. Borisek se sice nekoupe, ale ta voda je taková nějaká špinavější, co tam dal? Na barvičky nedosáhne, ponožky tam také nenamočil, Jar si určitě z kuchyně nepřinesl, tak co to může být? V koupelně to tak nějak zvláštně voní, ale z čeho, když jsem pračku nepustila? Kelímek na zemi a trochu vysypaného prášku mi napovídá, že se kapřík právě koupe v Arielu ☹ .

Doma jenom Borisek a já, tak rychle přemýšlím, co teď. Mám bacit kapra hned, nebo to zvládne? Jak dlouho vlastně namočený v pracím prášku byl? Bude vlastně maso ještě poživatelné, nebo se mám vydat pro nového kapra?Kdy jsem ho viděla naposledy? Teď asi půl hodinku vařím v kuchyni, Boriska jsem pořád slyšela, ale tak různě si tu hrál, občas u mě, občas v koupelně, občas v pokojíčku. Rychle napouštím Boriska dětskou vaničku a přendávám kapra do čisté vody. Je trochu oblblý a já se začínám modlit, aby to přežil.

Pořadí: 0 / 0
vstoupit do galerie

Do Štědrého dne zbývají ještě 3 dny, mám v plánu ho připravovat až za dva dny. Umývám celou vanu od Arielu, napouštím novou vodu a kapra vypouštím do většího prostoru. Borisek má radost, že „yba plave“ a já hrozím, že už to nikdy nesmí udělat. Uklízím prací prášek, který ho do té doby vůbec nezajímal. No, můžu být ráda, že k němu nepřilil ještě i aviváž. Pro jistotu uklízím i tu.

Kapr nebo delfín?

Do večera chodí kontrolovat rybu nejen Borisek, ale i já. Kapřík se zdá být v pořádku a já trochu s obavami jdu v noci spát a ráno moje cesta vede hned do koupelny. Najednou velká změna, kapr si přes noc odpočinul a ráno se nějak přeorientoval z kapra na delfína a vyskakuje mírně nad vodu, že mám občas pocit, že ho budu hledat někde pod vanou. Tak přemýšlím, jestli mu i dneska trochu Arielu nepřisypat, každý prostě jedeme na něčem jiném 😊.

Ochránci zvířat mohou být klidní, kapr ve veselé náladě přežil až do 23., kdy jsem ho osobně klepla. Borisek v té době spal, naštěstí se nekonalo žádné nahánění kapra po koupelně. Zvládla jsem to na první pokus, včetně veškeré přípravy, očištění, stažení z kůže a naporcování na další den. Boriskovi jsem nedokázala říct, že ryba bude další den k večeři, ale řekla jsem mu, že si ho u nás vyzvedl soused a odvezl ho do rybníčka. Kupodivu se ani nezajímal po tom, že bychom se mohli jet na kapra podívat.

Sdílejte
Kompletní portfolio HBKompletní portfolio HBreklama

Přihlášení

Ukládám změny Odesílám
Uloženo Hotovo
Došlo k chybě Došlo k chybě