Příběh pěstounky Martiny – 35.díl – co bude dál?

Pěstounka Martina

Na začátku šestého měsíce naší společné cesty byla naplánovaná případová konference, kde bychom se měli sejít v sestavě – já, moje klíčová pracovnice, Boriska OSPOD, maminka, tatínek, prarodiče a mediátor, který má na starosti vedení tohoto setkání. Rozhoduji se, že Borisek tam se mnou nepůjde, protože by to nebylo vhodné a mohl by se opět vrátit hodně zpět. Protože ale čekám maminku, beru s sebou pár vytištěných fotografií Boriska, kdyby je chtěla vidět.

O víkendu těsně před případovou konferencí mi ještě tatínek sděluje, že na ní přijde a ptá se mě, o co půjde. Vysvětluji mu důležitost tohoto setkání a jsem ráda, že s ním počítá.

Důležité setkání

Ráno přijíždím na OSPOD, kde se zatím scházíme ve složení já, moje klíčová pracovnice, dva pracovníci z Boriskovo OSPODu a mediátor. Máme hodinu na to, abychom se domluvili, jak vše zatím probíhá, co budeme chtít dále projednávat s rodinou, a hlavně kam se budeme posouvat dál. OSPOD shrnuje základní informace a fakta o prozatímním Boriskovo životě, do kdy a kde byl s maminkou, kdy byl v ústavní péči, chvíli sám, pak s maminkou, pak se opět stěhovali do doléčovacího centra pro drogově závislé, mezi tím probíhali různě kontakty s jedněmi prarodiči, druhými prarodiči. Když to tak vidím sepsané na papíru, má toho za sebou až až. Pak probíráme, za jakých okolností se dostal ke mně, já shrnuji, jak probíhají návštěvy tatínka, prarodičů, setkání s maminkou – z mého pohledu. Hodina ubíhá velmi rychle a přicházejí další pozvaní účastníci, jak bylo domluveno.

Až se jaro zeptá – Borisek pomáhá vysévat rajčata

Zaneprázdněný tatínek

Od prarodičů přichází pouze dědeček, protože babička je v práci. S ním přichází i jeho dcera – Boriska maminka, kterou já vidím poprvé. Tatínek nepřichází, bohužel nereaguje ani na telefonické volání. Nakonec se daří dovolat alespoň jeho mamince, která sděluje, že s konferencí počítal a neví, proč nepřišel. Všichni se vzájemně představujeme. Probíhá shrnutí základních údajů a začíná hovor o tom, co bude dál. Mamince mediátor nabízí, jestli jí zajímají nějaké informace o Boriskovi, ale prý ne. Docela mě to překvapuje, myslela jsem si, že bude chtít vědět, jak se má. Fotky tedy nechávám uklizené a ani je nenabízím. Mamince je ještě nabízena možnost setkávat se s Boriskem asistovaně, na OSPODu, ale to odmítá. Nesouhlasí ale ani s tím, aby Borisek šel do péče ke svému otci. Sociální pracovník situaci vyhodnocuje a doporučuje začít dělat kroky k předání spisu Boriska na krajský úřad, který začne vyhledávat vhodnou rodinu pro dlouhodobou pěstounskou péči. Všichni účastníci s tím souhlasí.

Po další hodině se pomalu rozcházíme. Já hned druhý den volám k psycholožce, která by mohla Boriskovi udělat vyšetření, potřebné pro předání spisu. Po zkušenosti s Adélkou očekávám, že budu muset měsíc počkat na termín. Velmi mile mě překvapuje vstřícnost a společně nacházíme možný čas hned následující týden.

O víkendu si přichází tatínek pro Boriska a mluvíme spolu o proběhlé případové konferenci. Byl unavený z práce, proto na ní nemohl přijít. Odkazuji ho na OSPOD, se kterým by se měl co nejdřív spojit a domluvit se na dalších krocích. Bohužel ani po 14 dnech se k tomu „nedostal“. Sama nevím, jestli mu důležitost tohoto setkání jen nedochází, nebo je mu to opravdu trošku jedno.

Psychologický posudek

S Boriskem přicházíme na psychologické vyšetření. I když je v prostředí, které zná, protože sem chodíme na setkávání přechodných pěstounů, zná i paní psycholožku, jsem ráda, že s ním mohu po dobu vyšetření zůstat. Borisek si naprosto spontánně hraje, občas přichází za mnou, občas si povídá s psycholožkou, občas spolu řeší různé úkoly a v podstatě probíhá jeho vyšetření, aniž by si všiml, že se děje něco neobvyklého. Ochotně staví komín z kostek, napodobuje jiné obrázky, řeší vkládací obrázky do předlohy, spojuje rozstříhané obrázky, hledá menší – větší obrazec, třídí korálky, kreslí a řeší další úkoly.

Po ani ne 14 dnech už máme psychologický posudek vyhotovený, dopadl skvěle a Borisek naprosto odpovídá dětem jeho věku. Maličko ještě zaostává v řeči, chápe, co se mu říká, ale neumí si poradit s otázkou, „co budeš dělat když …. prší, máš žízeň …“. Někdy si uvědomuji, že některá slova možná ani ještě nezná (máš žízeň). Když si ale vzpomenu na začátek naší cesty, kdy nechápal, jak stavět kostičky na sebe, o kreslení vůbec nemohla být řeč, neuměl vůbec spojovat slova ani do krátkých vět, je to opět velikánský pokrok v jeho vývoji.

Borisek vysévá rajčata a papriky, moc ho to bavilo

Nový dopravní prostředek

Já ještě přidávám souhrnnou zprávu pro krajský úřad ze svého pohledu, pro budoucí pečovatele Boriska. Snažím se tam napsat vše podstatné, co by je mohlo při prvním setkání s jeho spisem zajímat. I tak mi to vychází na dvě stránky 😊 . Píšu o jeho dětství, o sourozencích, příbuzných, o tom, jak dosud probíhají kontakty a s kým, o jeho zdravotním stavu. První stránka popsaná a vlastně jsem ještě nic moc nenapsala. Píšu o jeho dnech, kdy vstává, kdy jí a co, co má rád a co nemá. Zahrnuji sem i jeho radost z pohybu, jeho dovednosti – mimochodem, máme nový dopravní prostředek, Borisek začal jezdil na kolo-odstrkovadle. Úžasná to věc, naučil se na něm během jednoho odpoledne.

Druhý den už z něj byl profík a maličko adrenalinový vyznavač všeho nebezpečného, tak jsme rychle nasadili i helmu. Píšu i o tom, z čeho umí být naštvaný, nebo smutný. Zakončuji to pozitivní, ale pravdivou zprávou, že Borisek je většinu dní velmi pozitivně naladěný, veselý chlapeček. To snad na úvod bude stačit, všechny ostatní podrobnosti pak řeknu během případného předávacího procesu. Ale kdo ví, jak to nakonec dopadne.

Zatím budou probíhat další setkávání s tatínkem tak jako doposud, tj. 1x týdně si pro něj může přijet a zase mi ho přivézt. Borisek je s tatínkem a jeho rodinou spokojený a tam i zpátky jezdí s dobrou náladou. S prarodiči z maminčiny strany je domluvený kontakt s Boriskem pouze v mé přítomnosti, protože opakovaně nedodrželi domluvu, že se Borisek nemůže setkávat bez přípravy s maminkou. Už je to 7 týdnů a zatím se mi neozvali s tím, kdy by se jim hodilo se s Boriskem setkat. Ale ani on se po setkání neptá.

Od listopadu mají všechny strany podanou žádost u soudu na svěření Boriska do péče, je skoro konec března a soud zatím stále neproběhl. Tak uvidíme, co bude dál.

Sdílejte
reklama

Zapomenuté heslo

Přihlášení

Ukládám změny Odesílám
Uloženo Hotovo
Došlo k chybě Došlo k chybě