Příběh pěstounky Martiny – 38. díl – tatínek souhlasí s dlouhodobou pěstounskou péčí u Boriska

Pěstounka Martina

Návštěvy u tatínka se stabilizovaly na jednou týdně, táta dává podle domluvy vědět, že návštěva platí. Problém začíná být akorát u toho, že když Boriskovi řeknu, že za ním přijede táta, tak za ním nechce „neci tátu“.

Jsi moje láska

Vždycky se ho snažím motivovat, jak si spolu budou hezky hrát, ale začínám si uvědomovat, že mu vlastně lžu. Když táta opravdu přijede, tak se Borisek nechá přesvědčit, takže s ním sice odchází, ale pořád ho musím přesvědčovat, že zase přijede za mnou, že ho táta přiveze, že ho máme moc rádi a je naše láska… To jsou slova, která sám moc rád slyší a když se chce přijít přitulit, tak mi je také říká. Občas je používá i ve chvíli, kdy něco provede, co moc dobře ví, že by neměl, takže jakmile přiběhne a ozývá se „si moe áka“, tak tuším, že můžu začít hledat nějaký průšvih – vylitou vodu, vysypané křupky nebo alespoň ukousnuté kolečko od autíčka.

“Prázdné” návštěvy u tatínka

Když se Borisek vrátí z návštěvy od táty, marně se snažím najít nějakou jejich společnou aktivitu, kterou třeba přes den zažívali. Ať navrhnu cokoliv, Borisek mi to neguje – hráli jste si s autíčkem? Byli jste na hřišti? Malovali jste si? Házeli jste si s míčkem? Všechno NE! Už jsem se i zkoušela ptát táty, co přes den podnikají, že nemohu žádnou jejich společnou aktivitu objevit, ale ani táta mi neuměl odpovědět, co vlastně dělají. Hraje si s dcerou jeho přítelkyně, táta v té době někdy spí, někdy „je s ním doma“.

Po jedné návštěvě u tatínka jsem si všimla, že Borisek začal výrazně zadrhávat. Stalo se něco? Lekl se něčeho? Nebo dostal třeba víc vyhubováno za nějaký svůj nápad? Táta říkal, že vůbec neví. Snažím se s Boriskem mluvit pomaličku, aby se mu to nestávalo. Dělá to jenom pokud má mluvit o sobě „já, já, já půjdu ven“, „já, já, já, já vemu jogurt“. Od logopedky se dozvídám, že možná rychleji myslí, než mluví, a proto se občas zadrhne. Ano, i to se může stát. Neopravuji ho při mluvení a čekám, jestli to časem nepřejde opravdu samo. Táta mi akorát řekl, že možná opakuje po mladší holčičce, se kterou se setkává a která to dělá také. Jinak po dalších dvou týdnech zadrhávání přestalo a už se mu to vůbec nestává.

Příběh pěstounky Martiny - 38. díl - tatínek souhlasí s dlouhodobou pěstounskou péčí u Boriska 1Souhlas s dlouhodobou péčí

Po měsíci od případové konference mi táta sdělil, že mluvil s pracovníkem OSPODu, který má Boriskův případ na starosti. K mému překvapení mi řekl, „že se rozhodl s dlouhodobou pěstounskou péčí u Boriska souhlasit, protože ho NIKDO NEBUDE NUTIT se s Boriskem setkávat“. V té chvíli jsem na chvíli oněměla. Po chvilce, když mi došlo, co povídá, jsem se snažila mu vysvětlit, že přeci ho nikdo nenutíme se s Boriskem setkávat, vždyť je to na něm, jestli se chce vidět se svým synem, kterého jsme si mysleli, že bude přebírat do své péče. „To víte, jezdit za ním každý týden, to je hodně“. Mimochodem, dojíždí Praha – Praha, cca 20 minut MHD. „Ale vždyť nemusíte, je to opravdu na Vás, jenom mi dejte vědět, jak by Vám to vyhovovalo a já podle toho přizpůsobím naše aktivity.

Nechci se vyptávat, ze začátku mi to opravdu připadalo, že tatínek chce Boriska do své péče převzít, čím dál tím víc z toho začínám mít dojem, jako kdyby to nebylo jeho rozhodnutí, ale možná i vliv jeho přítelkyně, která se třeba s Boriskem nesžila. Přitom já v tom výhodu vidím, měli by doma děti skoro stejně staré, holčička jeho přítelkyně je o rok mladší než Borisek.

O následujícím víkendu nás čeká od pátku do neděle skvělý pobyt, na který se moc těšíme. Borisek mi hlásí že pojede na výlet, já se těším na popovídání s ostatními pěstouny, na seminář s dlouhodobou pěstounkou. Tatínkovi jsem navrhla, že se samozřejmě s Boriskem může vidět ještě před naším odjezdem, tj. ve čtvrtek, v pátek dopoledne, v pondělí po našem nedělním návratu, ale sám navrhl, že mu to stačí se vidět až další týden zase o víkendu. Vůbec mu nevadilo, že se s Boriskem vlastně 14 dní neuvidí.

Stále čekáme na rozhodnutí soudu, který bude rozhodovat o tom, jestli se Borisek vrátí do péče tatínka, nebo ne a bude vyhledána rodina, která Boriska převezme do dlouhodobé pěstounské péče. Společně s Boriskem končíme sedmý měsíc.

Sdílejte
Ambasadorky po porodureklama

Zapomenuté heslo

Přihlášení

Ukládám změny Odesílám
Uloženo Hotovo
Došlo k chybě Došlo k chybě