Příběh pěstounky Martiny – 42. díl – soud

Pěstounka Martina

Po více než sedmi měsících pobytu Boriska u nás, zároveň 6 měsíců od data podání žádosti k soudu je konečně nařízeno jednání. Nikdo, ani OSPOD si netroufají odhadnout, jak celé jednání dopadne. A jaké jsou možnosti?

Možnosti Boriska

  1. Boriska dostane do péče tatínek, i když souhlasí s tím, že pro Boriska bude vytipována rodina, která ho převezme do dlouhodobé pěstounské péče
  2. Boriska dostanou do péče prarodiče (rodiče maminky), kteří mají už ve své péči jeho polorodého brášku
  3. Soud jednání odročí a nařídí další sanaci rodiny
  4. Oba návrhy budou zamítnuty a pro Boriska se začne hledat nová rodina – už je zapsaný v registru krajského úřadu, ale čeká se na soudní stání, pak až by se začalo s vyhledáváním.

A co ještě od soudu čekám? Borisek bude svěřen mně – pro znalé – zatím ho mám stále na rychlé předběžné opatření, teprve proběhne právě toto jednání o svěření dítěte do přechodné pěstounské péče – a záleží na soudkyni, zda nám dá lhůtu jeden rok od chvíle, co jsem Boriska převzala (tj. od začátku října), nebo jeden rok od tohoto soudního jednání.

Vím, že ať to dopadne jakkoliv, bude to velmi těžké, protože i když Borisek ví, že já jsem tu proto, abych se o něj postarala teď a pak zase převezmu jiné děťátko, tak sám začal říkat –  “ty tu máš Boriska, ne iné mimiko”.  Snažila jsem se mu to vysvětlit, ukazovala jsem fotografie Adélky, kterou jsem měla v péči před ním. Borisek na to zareagoval po svém, naprosto se odpojil od myšlenky, že by on byl Borisek, takže říká „nejsem Borisek, já sem mňau – označuje tak kočičku“. „Ne, ty jsi Borisek a máme tě všichni moc rádi“. „Ne, ne, já sem mňau, Borisek tu není“. Psycholožka to vyhodnotila tak, že on sám nechce být Borisek, protože ten se od nás po čase odstěhuje a přijde zase někdo jiný. Tak Borisek se v jeho podání už odstěhoval a přišla kočička, která tady s námi teď bude. I proto vím, že přechod do rodiny, ať už jeho biologické, nebo náhradní, bude muset být velmi pozvolný a možná to bude trvat delší dobu, než se překlopí na jejich péči.

Příprava bazénu na sezonu

Blíží se soud

Čím víc se blíží termín soudu, tím víc si uvědomuji, že možná spolu trávíme posledních pár dní. Začala jsem třídit fotografie, které tu Borisek má. Mám je srovnané v počítači ve složkách podle měsíců, vymazávám ty nepovedené. Zakládám fotoknihu, její výhodou je, že ji můžu začít tvořit teď a pokračovat kdykoliv budu mít čas.

Den před soudem kontroluji ještě jednou všechny doklady, zprávy, které píšu, formulář o probíhajících návštěvách. Nevím, co vše bude soud požadovat a na co se mě bude ptát. Mám s sebou i pár fotografií Boriska. V noci skoro nespím a stále se mi honí hlavou myšlenky, jak vše dopadne.

Den D

Dopoledne se scházíme u soudu. Přichází táta se svými rodiči, rodiče maminky, zástupci OSPOD, moje klíčová pracovnice a já. Postupně se čtou všechny návrhy, probíhají výslechy, majetkové poměry, platové podmínky, soudkyně čte i zprávy z šetření OSPODu ve všech domácnostech, včetně té mé. Táta měl dodat potvrzení, že není uživatelem návykových látek, které prý nestihl vyřídit (mmch. testy trvají 10 dní, o soudu víme měsíc), nepřinesl potvrzení o zaměstnání, o platu, výpis z trestního rejstříku. Tátovi se pletou různá data – narození dětí, doba závislosti… Dostává i otázky na to, jak by probíhala jeho péče, kdyby Boriska dostal. Na otázku „Co má Borisek rád za jídlo“, tak odpovídá, že jí všechno. Co konkrétně, to neví. Přitom já bych dokázala vyjmenovat několik jídel, která zrovna má moc rád – čerstvé lusky hrášku, mrkev, banány, z vařeného jídla má rád omáčky s těstovinami nebo rýží, ale ne maso, ani knedlíky ho moc nenadchnu.

Pak táta vypovídal, že bydlí v pronajatém bytě, jeho maminka při stejném dotazu ale pak řekla, že bydlí syn na ubytovně☹. Lhát se prostě nemá. Po skoro dvou hodinách soudkyně rozhoduje, že jednání o dva měsíce odročí a ještě počká, jestli táta doloží vše, co má a jeho péče o Boriska se osvědčí. Pokud táta tohle všechno dodá, co nejdříve na OSPOD, který to následně poskytne soudu, začne k němu Borisek chodit na víc než jeden den, i s přespáváním, nejdřív na dva dny, pak třeba na tři. A uvidíme, jak bude reagovat. Trochu se tohoto kroku obávám, ale možná zbytečně.

Prarodiče se strany maminky si na péči o Boriska již netroufají, ale pokud by jí nepřevzal táta, tak jí převezmou oni.

Pořadí: 0 / 0
vstoupit do galerie

Užíváme každý den

Bohužel zároveň nám několikrát soudkyně zopakovala, že moje péče je jen do začátku října, takže to prodlužovat nebude. No tak uvidíme, co a jak dál. Zatím je důležité, že Borisek zůstává s námi, v rodině.Užíváme si dál každý společný den, venku jsme často od rána do večera, nejvíc na zahrádce, kde se už Borisek koupe v bazénu a rád mi tam pomáhá například vysévat semínka. Asi budeme mít hrášek trošku víc nahuštěný na sebe, ale to je to nejmenší. A takové zalévání hadicí, to je teprve ten správný zážitek – ideálně když dostříkne hadice až do míst, kde zrovna něco vysévám nebo přesazuji rajčata. Také kolem nás jezdí traktory, kdykoliv ho Borisek slyší, tak běží k vrátkům mávat. Traktoráři už si na něj zvykli a občas mu i zatroubí, skoro pokaždé zamávají.

 

Sdílejte
Immunotrofina 2+1 zdarmaImmunotrofina 2+1 zdarmareklama

Přihlášení

Ukládám změny Odesílám
Uloženo Hotovo
Došlo k chybě Došlo k chybě