Příběh pěstounky Martiny – 72. díl – s námi ani jízda MHD není nuda

Pěstounka Martina

Dnes jsme jeli s Boriskem nakoupit, pak jsme se samozřejmě zastavili u vodotrysků před nákupním centrem. Než stíhám zareagovat, tak je Borisek zmáchaný . Rychle ho svlékám a suším alespoň slipy a triko, pouštím ho zpátky mezi vodotrysky v kraťasech.

Cesta MHD

Asi za půl hodiny má oblečení suché, tak vyrážíme domů, nedá se nic dělat, Borisek pojede autobusem ve slipech. Krásných, s autíčky  a v tričku.

Jezdíme kolem vysokoškolských kolejí, takže od nákupního centra vyráží spolu s námi spousta studentů. Borisek naprosto unešený vizáží jednoho studenta – piercing a tetování všude kde bylo vidět, místo náušnice díra v uchu. Borisek se na něj mračí a komentuje to
“má ruku, špinavou”.
“To není špinavé Borisku, to je tetování”.
“Má ušinku, jako teta”.
“Ano, má naušnice”.
“Má ušinku, na nose!”.
“Ano Borisku, má náušničku i na nose”.
“Na ucho néde, tam má díu”.

Naprosté ticho v autobuse a každý kontroluje, co řekne Borisek, následně kontroluje studenta a mě. Student už prská smíchy a začíná komunikovat s Boriskem. “Ty máš ale krásný kraťasy”.
“To nééésouťaťasy, to souipy”.
“Ahá, to jsou slipy. Ty jsou ale krásný. A s autama. Takový nemám”.
“Tetó, nemá ipy”.
Autobus opět bouchá smíchy, no jo, jeďte s plným autobusem pubertálních studentů.
“Ale mám slipy, chceš je vidět?”
“Ci, ukaž ipy!”

Fajn, můj tříapůlletýsvěřeneček tu začíná svlíkat autobus. “Ne, to nemusíte” – snažím se zachránit situaci.
“Ukaž ipy!!!” – Borisek má výraz, že se začínám bát skoro i já a snad bych radši vystoupila.

“Koukej, mám slipy” – student poodhrnuje kraťasy, že jsou slipy vidět. “Ale ty máš lepší, já nemám s autem”.
Druhý, viditelně kamarád, se připojuje “Ale já mám s méďou, chceš je vidět?”
“Jo, ukaž”.
Mladík ukazuje slipy s méďou a autobus se otřásá smíchy. Slečny nakukují přes rameno, asi se také chtějí podívat na slipy s méďou. Jedna odvážná se chce přidat do svlékací akce – “A já mám kalhotky se srdíčkem”. Studenti volají: “u-kaž, u-kaž u-kaž”. Borisek se do skandování připojuje a směje se na celé kolo”. Slečna zvedá šaty, teda ono není skoro co zvedat  a ukazuje kalhotky se srdíčkem. Autobusem se ozývá – “hezký” a Borisek samozřejmě není pozadu “heký!”. Naštěstí jsme u vysokoškolských kolejí a studenti vystupují.

A pak že jízda MHD je nuda

Jindy jízda metrem: Teto, ta paní má ale velké břicho.
Ano Borisku, ona tam má miminko.
Teta tam má taky miminko
Ne, teta nemá v bříšku miminko, teta je jenom tlustá

Dalších asi 10 stanic metra Borisek bavil všechny přistupující větou – Teta nemá v bříšku miminko, teta je jenom tlustá  .

Jó, když řeknu “jdeme uklízet”, tak to nikdy tolik nezaujme jako jiná podobná hláška

Sdílejte
Ambasadorky po porodureklama

Zapomenuté heslo

Přihlášení

Ukládám změny Odesílám
Uloženo Hotovo
Došlo k chybě Došlo k chybě