Bohužel letos se v synově pokoji začala rozšiřovat plíseň na zdi, která sousedí s výtahovou šachtou. Nejspíš jak se tam sráží teplý vzduch z místnosti se studeným ze šachty. Dřív jsme v místnosti nebydleli, syn byl přes zimu v pokoji s dcerou, loni tam ale začal bydlet a tím i topit. Na jaře tedy vymalujeme. (more…)

Není den, kdy bychom neřešili nějakou Boriska činnost, která vede ke zlobení psa. Ať už je to házení kostiček k jeho pelechu, kutálení balonků do jeho blízkosti, vylekání ve chvíli, kdy se jde napít, nažrat … Nepomáhá jasná domluva, důrazně vyslovené „NE!“ i s vysvětlujícím důvodem, bohužel nepomáhá ani jasný signál od psa, ať už ve formě vrčení, občas i kousnutí. (more…)

20. prosince jsme si přinesli domů živého kapra – Borisek měl obrovskou radost a stále se chodil na „ybu“ do koupelny dívat. Pro naše vykoupání posloužil sprchový kout u sousedky, pro Boriska jeho dětská vanička. (more…)

Ještě začátkem prosince jsem si myslela, že by mohlo vyjít předání Boriska do jeho rodiny. Čím víc se blížila doba poloviny prosince, už jsem si říkala, že to asi nevyjde a budeme muset nějak vyřešit Vánoce. Kde má být, když není určeno, ke komu bude do péče přecházet? Neudělá to zle mezi rodinami, když ho jedna rodina bude mít a druhá ne? (more…)

Je začátek prosince, první adventní neděle. Na návštěvě tu mám synovo přítelkyni. Společně mají v plánu péct cukroví. Boriska si v poledne vyzvedává tatínek. Paráda, dokonce mladí zvládnou upéct i bez pomocných ručiček. (more…)

Asi v polovině listopadu začínám přemýšlet, jestli s tím malým torpédem zvládnu letos upéct. Zatím je čas, navíc počasí skoro jarní, takže mi chybí ta správná motivace. Akorát facebook mi denně připomíná, kolik ještě dní schází do Vánoc. Ale co, mám přeci ještě čas. (more…)

I s prarodiči – rodiči maminky – byl po první návštěvě naplánovaný další kontakt. Protože poprvé proběhla jen procházka, chtěli si prarodiče Boriska také užít a odjet s ním na celý den domů. Po domluvě s OSPODem souhlasíme. (more…)

Venku začíná být hodně sychravo, tak procházky pomalu zkracujeme a pro změnu hodně tvoříme spolu. Boriska to moc baví. (more…)

Tak nevím, co je náročnější. Jestli zvládání puberty u skoro plnoletého syna, nebo u tříletého kloučka. Obojí má své a u obou si říkám, že to období prostě nějak musíme přežít. Pokud možno všichni a s alespoň malou ztrátou nervů. (more…)

Protože je Borisek rád venku a dopoledne bývá opravdu krásně, začínám opět doručovat letáky. Jedná se o doručování na dvě sídliště, pokud bych to šla vše najednou, tak jde o procházku 2x v týdnu na 4 hodiny. První týden, co byl Borisek u nás s nimi chodily děti, druhý týden nabízím, že je můžeme zkusit doručovat s Boriskem my. (more…)