Ještě v den soudu mi volá druhá babička Boriska, tátova maminka a ptá se, jak dopadl soud. Sděluji jí výsledek. Pláče a je jí líto, že ona si nemohla Boriska do péče ze zdravotních důvodů převzít. Je jí líto a cítí velké zklamání z toho, že velmi spoléhala na svého syna, tatínka Boriska a dlouho věřila tomu, že její syn péči o Boriska převezme.

(more…)

Ve čtvrtek jsme se vrátili z dovolené. Přivezla jsem si domů úžasného, šikovného pohodáře, který rozdává úsměvy na všechny strany. S každým, koho potká se rád zastavuje a vypráví co zažil na dovolené. (more…)

Jeden den proběhlo soudní stání, kde bylo rozhodnuto o tom, že Borisek se s prarodiči bude více stýkat, aby se mohli i oni rozhodnout, zda ho převezmou do trvalé péče. Další den volal dědeček, že se chce domluvit na setkání s Boriskem a to rovnou na dva dny. (more…)

Několik dní před soudem nedokážu myslet na nic jiného, než jak vše dopadne. Přijde táta k soudu? Rozhodne soudkyně dnes, nebo ještě jednání odročí? Pokud rozhodne, dostaneme čas na to, celou situaci Boriskovi vysvětlit? (more…)

V rámci Vánoc se Borisek setkal s tatínkem po dva dny za sebou. Další návštěva byla až za víc než 14 dní, protože tátovi se to nějak nehodilo. Borisek šel k tátovi tedy až v polovině ledna. Protože ale Borisek zatím moc nevnímá čas, tak pauzu nějak moc nezaznamenal. (more…)

I s prarodiči – rodiči maminky – byl po první návštěvě naplánovaný další kontakt. Protože poprvé proběhla jen procházka, chtěli si prarodiče Boriska také užít a odjet s ním na celý den domů. Po domluvě s OSPODem souhlasíme. (more…)

Hned následující den po setkání s tatínkem je naplánováno setkání s prarodiči a bráškou. Hodil se jim jediný termín, a to je víkend, snažím se jim vyjít vstříc, protože o víkendu nemáme nic naplánováno, tak se setkáním souhlasím. Je naplánováno, že budeme společně na hřišti. (more…)