Dcera je v Anglii, ale denně si píšeme, občas voláme. Moc jí zajímá, jak vše probíhá a mám Boriska moc a moc pozdravovat. Ráda vyřizuji. (more…)

Od soudu uplynuly 3 týdny a následující den u nás zvoní pošťák. „Dobrý den, copak jste provedla?“. „Já? Proč?“ „Máte tu dopis. Od soudu!“ Hurá, tak konečně. Netrpělivě otvírám dopis. ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

(more…)

Po ulici kráčela matka s „dětskou školkou“ – čtyři sourozenci. Všechny od sebe tak zhruba rok věkový rozdíl. Při té představě, že by ještě jedno dítě rozšířilo tu moji “svorku dvou”, se mi udělalo nevolno a stékal mi po čele pot.  (more…)