Jaká mám práva při hospitalizaci dítěte, či u porodu? – Rozhovor s Petrou Langovou

Jaká mám práva při hospitalizaci dítěte, či u porodu? - Rozhovor s Petrou Langovou

Občas bohužel mohou nastat situace, kdy je vaše dítě hospitalizované v nemocnici. Vy, jako maminka byste tam ráda samozřejmě byla s ním. Ze strany nemocnice to ale není umožněno.  Nebo přítomnost manžela u porodu? Co dělat, když máte pocit, že nemocnice jedná “tak trochu” mimo základní práva?

Petra Langová a Juno Moneta

Možná jste už slyšeli o Petře Langové (na FB je uvedená pod jménem Petra Landa) a jejím spolku Juno Moneta (Juno je bohyně rodiny a porodů+ moneta = štědrost) a skupince na FB – Podpoříte mně v osvětě? (Práva v nemocnici a AKTIVNÍ řešení stížností).

 

Pro naše maminky HappyBaby jsme udělali s Petrou rozhovor, protože nás zajímaly důvody, proč spolek založila ale i to, co je náplní její práce.

Co tě přivedlo k těmto tématům? Jednalo se o osobní zkušenost?

Z části to byla moje osobní zkušenost z porodu, kdy jsem jej měla úplně ukázkový, a přesto se tam děli zásahy proti mé vůli včetně neproběhlého bondingu, nástřihu hráze. Ale už dříve jsem chtěla založit neziskovku, jen jsem nevěděla, na jaké téma.

Pořádala jsem alespoň sbírky oblečení do azylových domů, ale pak přišla vlastní rodina. Tam se vše začalo spojovat jako puzzle… a ve společnosti byla velká informační díra. Na stížnosti nikdo nebral zřetel, dokud jsem toto nezačala dělat koordinovaně. Nemohla jsem se už víc koukat na to množství zlomených žen po špatném zacházení u porodu.

Kdy jsi založila Juno Moneta, a co vše jsi musela na začátku řešit? Jak je to s financováním?

Juno jsem založila krátce po porodu první dcerky v roce 2012. Původně jsem jej založila právě kvůli sbírkám oblečení a mého boje za zrušení poplatku za otce u porodu, který mně mimořádně iritoval. Sháněla jsem rodinu, která to zažaluje, a nakonec se to povedlo. Souběžně jsem založila i facebookovou skupinu, kde se tento problém řešil.

Po úspěchu u soudu související s poplatkem za otce u porodu, se začali objevovat i jiné problémy v porodnictví. Přemýšlela jsem, jak zajistit například to, aby porodní přání bylo respektováno. Pokud nejde o akutní stav s komplikacemi, tak by se u porodu nemělo dít nic, co by rodička nechtěla. Díky tomu jsem vymyslela systém, jak využít Dříve vysloveného přání, které je zaneseno v zákoně, na rozdíl od porodního přání.

A otázka financování? Celých 8 let jsem pracovala úplně zdarma, budovala jsem si jméno. Obě mateřské jsem strávila u počítače,  radila lidem na jedné straně a kojila děti na straně druhé 😊.

Finance na provoz a na žaloby získávám pouze od drobných dárců na transparentní účet. Jsou to sympatizanti, nebo lidé, kterým jsem pomohla se připravit, nebo pak sepsat stížnost a řešit systémové změny. Občas se povede dosáhnout i mimosoudního vyrovnání. Pokud doprovázím k porodu, pak samozřejmě dostanu smluvní částku a odvádím daně.

Peníze neberu od společností propagující různé věci, které nesouzní s myšlenkou Spolku.

Jaká mám práva při hospitalizaci dítěte, či u porodu? - Rozhovor s Petrou Langovou

Co je pro tebe motivace?

Za obrovskou motivaci považují zpětnou vazbu od lidí, kterým jsem pomohla, nebo je doprovodila k porodu. To je něco, co mne drží nad vodou a motivuje mne k další práci, že to má smysl.

Když Vám žena napíše, že díky Vám se nenechala oddělit od dítěte, nebo, že prožila porod takový, jaký chtěla, to je přeci úžasné.

Chtěla jsi někdy přestat s touto prací? Pokud ano, tak kdy?

Skončit jsem nikdy nechtěla, spíše občas potřebuji delší volno na regeneraci. Jednou mi i mojí práci přerušila nemoc skoro na půl roku.

Nejraději bych ale byla, kdybych nebyla vůbec potřeba.

Jak se o spolku může maminka dozvědět?

Nyní již velmi často na doporučení od známých, nebo Facebooku. Jsou tam veškeré informace  a i tam probíhá domluva o postupu.

Jaké případy řešíš nejčastěji?

Specializuji se na stížnosti a mimosoudní vyrovnání za újmu a na přípravu rodin na porod, či na operaci dítěte. Tudíž nejčastěji řeším problémy spojené s touto tématikou. Ukazuji cestu, jak řešit situaci, pokud už se stala.

NEJPALČIVĚJŠÍ PŘÍPADY, KTERÉ JSOU V ŘEŠENÍ A JSOU ZDOKUMENTOVÁNY:

  • Autistické dítě s kontraindikací od neurologa bylo naočkováno při vstupním vyšetření do denního stacionáře tamní lékařkou bez vědomí matky, která nebyla přítomna, neboť v tu dobu byla sama hospitalizována.
  • Úmrtí dítěte v děloze kvůli čekání těhotné C+ na chodbě na ošetření cca 7 hodin bez adekvátní péče. Přičemž upozorňovala, že něco není v pořádku, nemohla dýchat, atp. potvrzeno pitevním protokolem. /VINOHRADSKÁ
  • Nepovedená interrupce bez toho, aby byla zmínka o této možnosti v Informovaném souhlasu. Matka to zjistila ve 14. týdnu – bohužel má další 2 děti a je samoživitelka, navíc otěhotněla násilně. /MOTOL
  • Neetická „rychlosekce“ kvůli kožní anomálii v intimním prostoru matky, kdy bylo vše ostatní v pořádku a oni se rozhodli pro mega rychlou sekci, přitom se mohlo počkat, vše naplánovat a ani nebyla nutná. /HRADEC
  • Rodičce lékařka tahala za pupečník tak vehementně, že způsobila výhřez placenty i s dělohou ven z dutiny břišní. /VYŠKOV

Takto široký záběr pomoci poskytuješ od začátku?

Vůbec ne. Na začátku to byla jen příprava žen na porod, ale později jsem viděla, že je třeba systémově tlačit na změny. Začala jsem organizovat psaní stížnosti a snažit se mimosoudně vyrovnávat ty újmy v rámci systémových změn. Postupně se na to nabalovala také hospitalizace dětí, problémy s matrikou, pediatrem a občas i dospělí.

To vše za 10 let práce. Věci se mění, lidé jsou v toto směru vzdělanější, sebevědomější, ale práce neubývá, protože čím víc lidí to ví, tím víc chce řešit. A to je dobře, jen bych si přála, aby to nebylo potřeba.

Jaká mám práva při hospitalizaci dítěte, či u porodu? - Rozhovor s Petrou Langovou

Jaké jsou reakce ze strany zaměstnanců nemocnic?

Co se týče lékařů, tak je to velmi různé. S některými mám dobré vztahy. S jinými nikoliv, protože jim přidělávám práci tím, jak tlačím na změnu systému, který je samozřejmě pohodlný – změny bolí a jsou drahé. No a také poukazuji na chyby, což nikdy nemusí být příjemné.

Nejhorší jsou však sestry. Ty umí být velmi agresivní a zlé. Mám několik zážitků, že Vám kopají do nohou, přibouchnou dveře, jsou sprosté. To jsem u mužů nikdy nezažila, ti jsou zase arogantní a hází s papíry, že co to tady chcete za blbosti. (např. porodní přání).

V nemocnicích nejsem moc vítaná, jak už jsem zmínila, změny bolí. Ale mnozí zdravotníci chápou, o co jde a též se zevnitř snaží změnit politiku alespoň oddělení. Je to o lidech.

Žádnou skupinu však nelze házet do jednoho pytle. V každé jsou lidé úžasní a schopní, ale také zlí a vyhořelí.

Setkala jsi se s negativním hodnocením od lidí, kteří vaši pomoc potřebovali?

Jelikož se sama nikomu příliš nenabízím, tak se ani nesetkávám s odmítáním mé práce. Ke mně se dostávají lidé, kteří takzvaně „už chtějí“. Samozřejmě občas přijde kritika od těch, kteří nesouzní s myšlenkou dítě – rodič v nemocnici, nebo porod bez zbytečných zásahů, ale tak to prostě ve společnosti je.

Jak tvoje pomoc pomohla jednotlivým rodinám? Můžeš se s námi podělit o nějaké pozitivní případy?

Těch jsou samozřejmě stovky. Nebudu tu zabírat místo. Já osobně mám nejraději tento.

Proč je důležité, aby rodiče byli v nemocnici spolu s dětmi? Jaké jsou výhody, vzhledem k jejich zdravotnímu stavu? A co další členové rodiny?

Je prokázáno, že přítomnost milované osoby je blahodárné pro každého, natož pro děti. Lépe se hojí, rychleji uzdravují. Samozřejmě je to velká prevence traumatu ze zrady a opuštění. Bohužel to často tak bývá. Společenské usměvavé dítě se stáhne do sebe, drží se maminky, přestane mluvit, nebo se začne počůrávat – to vše může způsobit separace.

Na to jsou i studie.

Z pozice rodiče je to důležité ze dvou důvodů:
Rodičovská odpovědnost:

  • Rodiče mají vůči svému dítěti různá práva a povinnosti, které tvoří rodičovskou odpovědnost (§ 858 obč. zákoníku). Především jde o právo a zároveň povinnost o své dítě pečovat včetně péče o jeho zdraví a psychickou pohodu, ale také dítě chránit a udržovat s ním osobní styk, aj. Platí to také opačně, tedy i děti mají právo na péči svých rodičů. Bez souhlasu tedy není možné provádět žádná dílčí ošetření v případě, že nejde o akutní stav. Omezení přítomnosti tedy nemocnice omezí výkon rodičovské odpovědnosti a vše s tím spojené.

Důležité znát § 28 písm. e) https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011- 372#cast4

Také je veledůležité vědět, že Vnitřní řád není nad zákonem a věta: “V souladu s Vnitřním řádem” znamená, že VŘ udává nějaký ton, podmínky pro TU nepřetržitou přítomnost ZZ, ale nemůže ji zcela zamezit právě pro existenci paragrafu 28 písm. e).

  • Pokud se nedej bože stane nejhorší a dítě zemře, pokud je rodič u toho, tak ví, že se udělalo maximum a že nedošlo k žádnému fatálnímu pochybení, které se zametlo pod koberec,” jednoduše proto, že tam ten rodič byl a viděl” A také si nemusí vyčítat, že na poslední vydechnutí svého dítěte nebyl někde jinde.

Liší se práva podle věku dítěte? Za jakých podmínek může nemocnice odmítnout přítomnost rodiče?

U nás v České republice máme v Zákoně o zdravotních službách v § 28 právo dítěte na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce (zákon neomezuje ani počet zz). Čili do 18 let. Samozřejmě se to využívá nejčastěji do 10 let. Do 6 let je hospitalizace doprovázejícího rodiče indikována a proplácí jej pojišťovna. Sice to není v zákoně, ale je to takové nepsané pravidlo. Nad 6 let to musí schválit revizní lékař. Jde o děti postižené, nebo třeba v popáleninových centrech.

Za indikovaný je vždy považován pobyt průvodce u dětí: do šesti let věku bez ohledu na diagnózu u dětí se ZTP, ZTP/P bez rozdílu věku u dětí, kde selhávají vitální funkce bez rozdílu věku u dětí s polytraumatem bez rozdílu věku u onkologicky nemocných dětí v akutní fázi léčby u dětí s mentální retardací bez rozdílu věku.

Zde je však důležité vědět, že i pokud není rodič hospitalizován jako doprovod s lůžkem a stravou, tak to nic nemění na nepřetržité přítomnosti u dítěte bez lůžka a stravy.

Pro zákonného zástupce neplatí návštěvní hodiny, a to ani na druhého rodiče, který není hospitalizován jako průvodce.

Nemocnice může odmítnout rodiče vždy pouze v extrémním případě a velmi dobře to odůvodnit.

Mezi takové případy patří například:  opilost, agresivita, bránění v akutní pomoci, výtržnictví, zákaz od soudu, samotné dítě 14+ si nepřeje přítomnost rodiče, lze do toho ještě zařadit například resuscitaci spolu-pacienta, ale správně by se toto mělo vždy řešit za použití oddělovací plenty, a nikoliv vykázáním rodiče. Plenty se mají využívat i třeba v případě, že jeden doprovázející je muž a druhý žena. Není možné vykázat muže od dítěte, protože druhý doprovod je žena.

Jak je to s nemocenskou, pokud mám dítě hospitalizované?

Osoba, která dítě doprovází při hospitalizaci, má nárok na pracovní neschopnost, nikoliv však na OČR. Pokud musí druhý z rodičů pečovat doma o další dítě, vystavuje se OČR. To dělá nemocnice.

Co když má maminka ještě menší dítě, které je plně kojené a starší dítě v nemocnici?

Někde je přístup velmi dobrý a někde se vůbec nelze domluvit. Například v lednu jsem řešila případ, kdy matka samoživitelka šla do Motola na jednodenní zákrok svého syna na ORL a měla s sebou půl ročního kojence. Motol jí odmítla přijmout. Buď bude syn sám, nebo bez druhého dítěte. Vůbec se s nimi nešlo dohodnout, přitom kojenec měl testy na covid a měli mít samostatný pokoj. Nakonec to vyřešili ambulantně.

Nicméně přístup je vážně velmi různý. Pokud se nelze domluvit a například vzít nadstandard, pak lze, aby byla matka řádně hospitalizována jako doprovod staršího dítěte a mladšího kojence jí někdo pak donesl. Zabrání se tak nepřijmutí do péče, a nakonec se řešení stejně vždycky „zázračně“ najde.

Nemocnice by měla dbát, že rodina má být spolu (nazývá se to: minimalizovat zásah do rodinného života) a oddělovat jí až v případech extrémních, kdy jiné řešení není.

Rozhovor s Petrou Langovou o její práci a spolku Juno Moneta

Petra Langová
Petra Landa- JEN na fb
Spolek JUNO MONETA- (Juno je bohyně rodiny a porodů+ moneta = štědrost)

 

 

 

Zažila jste nejakou nekomfortní situaci v zdravotním zařízení, kdy jste musela řešit vaše právo být s vaším dítětem? Podělte se spolu s námi v naší uzavřené skupinky maminek na Facebooku ,nebo nás sledujte na našem Instagramu.

Sdílejte

Přihlášení

Na našich webových stránkách HappyBaby.cz používáme soubory cookie, abychom vám poskytli, co nejvíce pohodlí při jejich prohlížení. Kliknutím na „Souhlasím s použitím všech cookies“ vyjadřujete souhlas s použitím VŠECH souborů cookie. Můžete také pomocí nastavení poskytnout kontrolovaný souhlas nebo zamítnout použití cookies kromě nezbytných.

Povolit všechny cookies Nastavit cookies

Níže najdete kategorie cookies používané na našich webových stránkách, které můžete povolit nebo zakázat. Funkční cookies není možné zakázat, protože jsou pro bezproblémové procházení webu nezbytné. Vaše nastavení cookies je v budoucnu možné měnit pomocí odkazu v patičce webu.

Zavřít

Ukládám změny Odesílám
Uloženo Hotovo
Došlo k chybě Došlo k chybě