Každý rodič řeší podobné obavy: Co když dítě odmítá příkrmy? Jak na alergie? Jak zvládnout kombinaci kojení a příkrmů? Sepsali jsme nejčastější dotazy a odpovědi odborníků na jednom místě.
Kolik by dítě do půl roku mělo vypít mléka?
U donošeného miminka se denní dávka mléka orientačně pohybuje mezi 120–150 ml na kilogram váhy, u nedonošených 150–180 ml/kg. Například čtyřkilové miminko by mělo za den vypít zhruba 480–600 ml mléka (kojení i včetně případného dokrmu). Pro přibližný objem na jedno krmení stačí denní množství vydělit počtem krmení – při osmi dávkách je to asi 60–75 ml. Tyto údaje nejsou striktním limitem, ale orientační pomůckou, zejména při dokrmování – nejprve se dítě nakojí a případný rozdíl do horní hranice se doplní odsátým nebo umělým mlékem. Vždy platí, že nabízíte více mléka a je jen na dítěti, jaký má hlad a kolik vypije.
Je potřeba při jednom kojení střídat prsa?
Doporučení, zda při kojení střídat obě prsa, nebo nabízet jen jedno, závisí na věku dítěte, preferencích matky a aktuální situaci. Po porodu se doporučuje kojit z obou prsou, dokud se během několika týdnů až tří měsíců nestabilizuje tvorba mléka. Poté lze přejít na kojení z jednoho prsa, pokud to dítěti vyhovuje, ale některé děti mohou preferovat obě prsa, což pomáhá matce udržet rovnoměrné vyprazdňování prsou a stabilní laktaci. Způsob kojení je možné podle potřeby měnit, přičemž tělu je třeba dopřát několik dní až týden na přizpůsobení produkce mléka. V období růstového spurtu, kdy dítě vyžaduje více mléka, může být vhodné dočasně se vrátit ke kojení z obou prsou, dokud se tvorba mléka nepřizpůsobí zvýšené poptávce.
Jak poznám, že kojím dostatečně?
Nejjednodušším ukazatelem je spokojené miminko– pokud po kojení odloží prso, je nasycené a buď usne, nebo zůstane klidné a bdělé. Délka kojení je individuální, může trvat od pár minut až po hodinu. Dalším znakem je počet počůraných plen – dítě do půl roku by mělo mít za den 6 až 8 plen, které jsou alespoň středně mokré.
Pokud máte pochybnosti, lze miminko vážit před a po kojení, ideálně po celý den a noc, abyste získali přesnější představu o množství vypitého mléka. Při vážení by mělo mít dítě stejné oblečení, a pokud ho přebalujete, je dobré váhu plenky zohlednit, aby výsledky nebyly zkreslené. Vážení však není nutné, pokud miminko dobře přibírá – často je totiž vážení zdrojem stresu pro rodiče i dítě.
Růst a přírůstek na váze jsou klíčové ukazatele dostatečného kojení. Ideální přírůstek pro děti do 6 měsíců je 110 až 220 gramů týdně, minimum je kolem 100 gramů. Pokud miminko nepřibírá podle očekávání, je vhodné situaci konzultovat s pediatrem nebo laktační poradkyní. Ta může poradit, jak zvýšit tvorbu mléka, upravit kojící polohu či přisátí, a případně doporučit dokrmování. Naopak pokud je dítě spokojené a zdravé, není potřeba kojení omezovat, protože by to mohlo vést k poklesu tvorby mléka a problémům s přibíráním.
Může zavedení pevné stravy způsobit bojkot kojení?
Rodiče se někdy obávají bojkotu kojení v návaznosti na vysoký příjem pevné stravy. Je to však ojedinělý zdroj tohoto problému, ale samozřejmě je zapotřebí brát i tuto variantu v potaz. Pokud je tedy dítě nadšený jedlík od prvních soust, je rozumné se řídit doporučením WHO a nepřekračovat 3 jídla denně před dosaženým 8. měsícem věku.
Na co se soustředit u výběru kupovaných příkrmů?
Při výběru dětských příkrmů vždy kontrolujte složení – ingredience jsou uvedeny v seznamu podle množství, přičemž první položka je nejvíce zastoupená. Vyhněte se příkrmům s přidanou solí a těm, které obsahují hodně zahušťovadel jako škrob nebo mouku na předních místech. Přestože kupované příkrmy jsou snadné a bezpečné, je potřeba znát i jejich rizika. Příkrmy jsou vždy připraveny stejným způsobem, tedy mají stabilní chuť i konzistenci – což se vám u domácího příkrmu nestane. U dítěte se pak může projevit větší fixace na “stejnost” stravy, která pak potenciálně komplikuje přechod na běžné rodinné jídlo.
Ovlivňuje růst zubů příjem pevné stravy?
Prořezávání zubů, začínající obvykle kolem 6. měsíce, může významně ovlivnit stravovací návyky dítěte a jeho schopnost a hlavně ochotu přijímat pevnou stravu. Může u dětí způsobit nepohodlí, bolest a citlivost dásní, což vede k podrážděnosti a snížené chuti k jídlu. Děti mohou být nervóznější, často preferují měkčí jídla nebo více mateřského či umělého mléka, a jsou méně ochotné přijímat pevnou stravu, jelikož pro ně není zajímavá ani příjemná. Přesto je důležité pevnou stravu nadále nabízet, i když dítě sní jen malé, nutričně nevýznamné množství.
Některé děti dávají přednost tužším texturám, jako jsou dětské sušenky nebo rohlík, protože jim žvýkání pomáhá ulevit od bolesti. Vhodnou pomocí v tomto období jsou ledová kousátka, zamražené jídlo v plnícím dudlíku nebo domácí nanuky z jogurtu a dalších potravin.
V jakých intervalech u dítěte zavádět nová jídla?
Pravidlo 1 nové potraviny za 3 dny (pro sledování případné alergické reakce) se dnes už nedoporučuje. Pokud nemáte v rodině potravinové alergie, můžete zařazovat novou potravinu každý den. Ideálně však ráno nebo dopoledne tak, abyste během odpoledne a večera případně mohli pozorovat reakce dítěte (v noci je jednodušší je přehlédnout).
Kdy a jak zařadit u dítěte kousky?
Pokud volíte BLW přístup, je potřeba se nejprve důkladně seznámit s principy bezpečného servírování a přípravy kousků. Pokud volíte klasickou lžičkovou metodu, tedy podávání příkrmů, je bezpečné začít s kousky až ve chvíli, kdy dítě samostatně sedí. Ale i pokud dítě zatím nesedí a krmíte ho v polosedu (např. v lehátku), můžete s ním už teď trénovat celou škálu mezikonzistencí – tedy struktur, které jsou mezi hladkým pyré a skutečnými kousky. Pomohou dítěti rozvíjet dovednosti pusinky a připravit se na přechod na kousky, jakmile se posadí.
Kdy začít řešit množství přijaté stravy?
Otázku množství přijaté stravy má smysl začít řešit nejdříve po prvním roku věku dítěte. Ale i později je však zcela běžné, že chuť k jídlu i množství snědeného jídla výrazně kolísá – nejen během dne, ale i v rámci týdnů. Pokud máte obavy, že dítě jí málo, je lepší navýšit počet příležitostí k jídlu – například přejít z jednoho oběda a dvou svačin na čtyři až pět menších jídel denně. Dítěti tak nabídnete více možností, ale bez tlaku na množství. To nejdůležitější, na co se zaměřit, je celkové prospívání – a to je nejen číslo na váze a metru.
Jak posadit dítě k jídlu, když ještě samo nesedí?
Pokud dítě ještě samo nesedí, je vhodné využít polosed, kdy má dítě stabilní hlavu, která nepadá ke stranám, polohu klokánek (dítě je přitisknuté zády k hrudi dospělého s oporou pod stehny a na hrudníčku) nebo leh na břiše. V těchto polohách lze bezpečně nabídnout i kousky potravy – vždy však ve vhodné konzistenci a velikosti. Naopak v polosedu (například v lehátku) není bezpečné kousky podávat kvůli záklonu hlavy a zvýšenému riziku dušení. Pokud už dítě leze a samostatný sed se blíží, je možné ho na krátkou chvíli posadit i dříve, ale vždy je důležité sledovat jeho signály – pokud mu padá hlava, drží se křečovitě židličky nebo nereaguje na jídlo, je to známka přílišné náročnosti a je lepší jídlo ukončit nebo přejít zpět do vhodnější polohy.
Od kdy je dobré učit dítě jíst příborem?
Příbor můžete dítěti klidně nabídnout hned od začátku – už první lžička nebo kousací tyčinka skvěle zaměstná ručičky, pomáhá rozvíjet manipulaci a samostatné jedení. V začátku nejde o to, kolik jídla dítě zvládne samo sníst, ale o to, že si zvyká na pomůcku. Cílené trénování pak záleží hlavně na vývoji jemné motoriky a taky na trpělivosti – kterou potřebujete vy i dítě. Některé děti jsou schopné jíst lžící i vidličkou už na prvních narozeninách, ale vůbec není ostuda, pokud dítě preferuje ruce daleko déle.
Tip: Máte další otázky? Podívejte se na online programy a webináře Školy papání, které vás snadno a s klidem provedou všemi důležitými tématy v dětské stravě.
