Výživa předčasně narozených dětí

předčasně narozených

V následujících řádcích se dozvíte odpovědi na nejčastěji kladené otázky, informace o detailech složení mateřského mléka, o spuštění i udržení laktace v podmínkách předčasného porodu, i o začátcích kojení po něm, např. až v domácím prostředí, prostě o tom, jak by měla výživa předčasně narozených dětí vypadat.

Výživa předčasně narozených dětí – nejčastější otázky

Mateřské mléko je nenahraditelné – je to koktejl namíchaný přímo pro potřeby a požadavky každého miminka. V případě předčasně narozených dětí má však enormně velký význam, neboť tělo matky reaguje na předčasný porod stejně i tvorbou mateřského mléka, které zohledňuje tento “šok” pro děťátko v podobě důležitých látek a živin nezbytných pro všechny orgány.

Proč je důležité mateřské mléko pro předčasně narozené dítě?

Nezralé dítě má nezralý i imunitní systém. V kolostru, tzv. počátečním mléce matky, dítě dostává množství protilátek a imunitních buněk, které sníží výskyt a závažnost infekcí. Mateřské mléko je živá substance. Jedna kapka mateřského mléka obsahuje 4500 buněk, zejména bílých krvinek a ostatních imunologicky aktivních buněk, zároveň se v něm nachází mnoho bezpečných “dobrých” bakterií, které se “ubytují natrvalo” ve střevě dítěte, osídlí ho, vytvoří správně fungující mikrobióm (střevní flóru) a nedovolí tam nebezpečným bakteriím růst a škodit dětskému organismu. Tyto bezpečné bakterie tak správně stimulují imunitní systém nezralého nebo nemocného dítěte.

předčasně narozených

V čem spočívá preventivní funkce mateřského mléka ve výživě předčasně narozených dětí?

V mateřském mléce dodává matka dítěti imunoglobuliny – protilátky, které by mu v případě porodu v termínu dodávala přes placentu poslední týdny před jeho příchodem na svět. Tyto imunoglobuliny chrání buňky trávicího traktu před kontaktem a průnikem infekce. Právě nezralé děti, které dostávají mateřské mléko, mají 6 až 10krát nižší výskyt infekce nezralého střeva – nekrotizující enterokolitidy (NEC). Velmi nezralé děti, které dostávají mateřské mléko, spíše tolerují plný enterální příjem (plnohodnotná tekutá strava) a nemusí tak dostávat živiny do žíly prostřednictvím infuzí. Mateřské mléko pomůže střevu nezralého dítěte dozrát. Obsah trávicích enzymů v mateřském mléce nahrazuje zatím chybějící enzymy v nezralém střevě.

Mateřské mléko má projímavý účinek – pomáhá nezralému dítěti s vyprázdněním husté vážky smolky – první stolice dítěte.

Dítě krmeno mateřským mlékem má také lepší vývin nervových a poznávacích funkcí. Tato výživa – kojení,  je důležité i pro vytvoření vzájemného silného citového pouta mezi matkou a dítětem. V mateřském mléce se nachází vysoký obsah omega-3-nenasycených mastných kyselin. Tyto omega-3-mastné kyseliny mají význam pro správné dozrání sítnice oka a správný vývin mozku. S tím souvisí i ochrana sítnice u těžce nezralých dětí a nižší riziko retinopatie nedonošených (onemocnění sítnice oka).

Jak a kdy iniciovat laktaci po předčasném porodu?

V případě porodů v termínu by mělo být dítě přiloženo na prs během prvních 2 hodin po porodu. Po předčasném porodu, kdy novorozenec nemůže být přiložen na prs, je potřebná iniciace laktace odstříkáváním mateřského mléka manuálně nebo odsávačkou. Mateřské mléko je nejlepší výživou nedonošených dětí a má velký vliv při jejich náročném a křehkém startu do života. Většina predčasniatok je však kvůli svému závažnému zdravotnímu stavu krmena nejdříve nozogastrickou sondou a důležitou roli v prvních dnech při rozjetí laktace u mámy sehrává právě odsávačka mateřského mléka.

Odsávání by mělo začít během prvních hodin po porodu a mělo by napodobovat způsob kojení donošeného dítěte, proto se doporučuje frekvence odsávání 8 až 12krát za den s použitím nemocniční dvoufázové elektrické odsávačky (s cyklickým střídáním rychlého stimulačního a pomalého odsávání).

Pravidelné odsávání stimuluje produkci prolaktinu – hormonu, který je zodpovědný za množství vytvořeného mateřského mléka. Výzkumem bylo prokázáno, že stupeň vyprázdnění prsu je zásadním stimulem pro další produkci mateřského mléka a úspěšné udržení laktace.

Časné a časté odstříkávání je zásadní pro úspěšné nastartování a udržení adekvátní produkce mateřského mléka. Proto je každé mamince po předčasném porodu doporučeno, aby si na oddělení zapůjčila elektrickou odsávačku, která napodobuje vzorec krmení novorozence – střídáním rychlého stimulačního sání a hlubokého sání s delšími přestávkami.

předčasně narozených

Jak se dá udržet kojení, pokud dítě ještě nemůže být kojeno?

Skin-to-skin – kontakt kůže na kůži, nebo také klokánkování, přináší několik výhod jak pro dítě, tak pro matku. Klokánkování zvyšuje produkci mléka u matek, zlepšuje se přechod dítěte na kojení a prodlužuje se celková doba kojení. Skin-to-skin kontakt zároveň snižuje stres matek, pomáhá zlepšit momentální klinický stav dítěte, zlepší se mu saturace, akce srdce, sníží se epizody apnoe (přerušení pravidelného dýchání), kontakt kůže na kůži vede ke zlepšení psychomotorického vývoje dětí.

S postupným vývojem a posílením sacího reflexu se dítě samo dokáže přesunout z polohy při klokánkování na prs a zkouší sát. Tehdy olizuje bradavku, stimuluje u matky tvorbu mléka. Při nenutritívnom sání (neslouží k nakrmení dítěte) si matka přikládá dítě v době krmení na prs předtím vyprázdněný elektrickou odsávačkou. Dítě je přiloženo skin to skin na prs, na který matka manuálně vytlačila kapku mléka. To motivuje dítě k zahájení sání, umožňuje mu ochutnat mateřské mléko, seznamovat se s prsem během krmení nazogastrickou sondou.Nenutritívne sání na prsu zlepšuje přechod na kojení s postupným zahájením chondronutritivním sání, jehož cílem je výsledné nasycení dítěte.

Nenutritívne sání se tak plynule mění na sání nutriční. Dítě by mělo mít možnost být přiloženo na prs vždy, když ukazuje projevy hladu a matka může být přítomna, bez ohledu na to, zda je jeho čas krmení. Časté přikládání dítěte na prs zlepší zároveň i jeho schopnost sát.

Kojení je fyziologické i pro předčasně narozené děti. Časné a časté přikládání na prs zvyšuje možnosti dítěte být úspěšně kojeno. Připravenost na kojení totiž není určena gestačním věkem, ani jeho hmotností. Některé předčasně narozené děti mají schopnost začít s kojením mezi 28. – 30. gestačním týdnem.

Je možné, aby předčasně narozené děti byly kojeny nebo krmena mateřským mlékem při propuštění z nemocnice?

Kojení nezralých dětí představuje velkou výzvu pro matku i pro zdravotnický personál. U matky obávaje se o život a budoucnost svého dítěte není jednoduché začít a udržet laktaci. Individuální a trpělivá podpora sester, laktačních poradců a rodiny je nezbytná.

Profesionální odsávačky, které nejvíce simulují kojení, pomáhají rozjet a udržet laktaci. Je to velmi důležité a při následném přechodu na kojení ve chvíli, kdy to zdravotní stav miminka dovolí. S postupným dozráváním předčasně narozeného novorozence se totiž zlepšuje i jeho schopnost sát.

Kojené miminka jsou v porovnání s dětmi krmenými z láhve klinicky stabilnější (pravidelná frekvence srdeční činnosti, dýchání, stimulace centrální nervové soustavy atd.). Nenutritívne sání se postupně mění na sání nutričně, s výsledným nakrmení dítěte na prsu. Zkušenosti dokazují, že i nezralé dítě může být při / po odchodu domů plně kojeno.

Chcete se dozvědět více, nebo se podělit o Vaše zkušenostmi s jinými maminkami? Připojte se do naší uzavřené skupinky maminek na Facebooku nebo nás sledujte na našem Instagramu.

Nově se můžete dozvědět i nové informace v našem Festivalu – to je mateřství! kde je pro Vás připraveno spousta informací v instruktážních videích.

Sdílejte
Kompletní portfolio HBKompletní portfolio HBreklama

Přihlášení

Ukládám změny Odesílám
Uloženo Hotovo
Došlo k chybě Došlo k chybě