Pokud jste prvorodička a slýcháte od jiných maminek hrůzostrašné příhody o tom, jak porod probíhá, možná se porodu obáváte. Porod je nepřenositelná zkušenost a vše může být jinak, než jste plánovala nebo slýchala. I při komplikovaném těhotenství můžete mít bezproblémový porod a naopak.
Pokud se i přes všechny dostupné informace obáváte bolesti a nedokážete si představit, jak porod zvládnete, jednou z možností, o kterých asi uvažujete, je využití tišících prostředků. Zvyklosti se liší a v každé porodnici vám nabídnou rozličný přístup. Nejrozšířenější praxí farmakologického řešení je epidurální analgezie.
Co přináší, kdy se aplikuje a jaké jsou důsledky?
Epidurální analgezie snižuje míru bolesti ve II. době porodní. Ale ani po podání tohoto utišujícího prostředku není porod zcela bezbolestný. Maminky nejčastěji popisují bolesti jako tupější. Vhodnost aplikace epidurální analgezie doporučuje zkušený porodník a anesteziolog. I přesto, že si přejete rozhodně tento postup aplikovat, může se stát, že vám nebude doporučen. Před aplikací epidurální analgezie by vám měl anesteziolog vysvětlit všechny možné rizika a následky epidurální analgezie. Mezi jedno z hlavních rizik patří bolest hlavy (asi u 2% rodiček), která může přetrvávat i několik měsíců po porodu. To je ale extrémní případ.
Jak se epidurální analgezie provádí?
Aplikace se provádí při lehu maminky na boku. Lokálně se podá anestetikum. A poté se zavede do oblasti okolo míchy katétr, což je velmi tenká hadička, kterou žena na zádech vůbec necítí. Zavedení epidurální analgezie trvá asi 5 až 10 minut. Jak poukazuje Světová zdravotnická organizace, jejíž vyjádření si můžete přečíst níže, v případě epidurální analgezie u jinak fyziologického porodu, se může prodloužit II. doba porodní a vyžádat další léky (oxytocin) na zesílení stahů. Rozhodnutí je samozřejmě na vás. Není dobré jednoznačně odsuzovat žádné řešení. Může se stát, že porod bude u vás trvat déle, než čekáte a uvítáte pomoc epidurální analgezie. Nebojte se. Porod je přirozená věc, bez tišících léků rodily miliony žen.
Epidurální analgezie
Vyjádření světové zdravotnické organizace k epidurální analgezii
Při použití epidurální analgezie se poněkud prodlužuje II. doba porodní a oxytocin se používá častěji. V několika zprávách a pokusech bylo zaznamenáno zvýšení počtu vaginálních operativních zákroků při porodu, zejména pokud se analgetický účinek udržoval do II. doby, čímž se potlačil reflexní posun dolů. V nedávném americkém výzkumu se po použití epidurální analgezie zvýšil počet císařských řezů, zejména pokud byla provedena před tím, než se děložní hrdlo otevřelo na 5 cm.
Porovnání
Existuje jen málo údajů z náhodně rozdělených pokusů na možné účinky epidurální analgezie na matku nebo dítě po uplynutí delšího času. Žádný náhodně rozdělený pokus nesrovnával epidurální analgezii s porodem bez mírnění bolesti nebo s nefarmakologickou metodou, všechna srovnání byla provedena mezi různými metodami epidurální analgezie nebo různými farmakologickými metodami pro mírnění bolesti. Hlavním účinkem, který byl v experimentech zkoumán, byla míra bolesti, ale v žádných pokusech s epidurální analgezií se nezkoumala spokojenost matky s průběhem porodu. Pozorovací studie ukazuje, že mezi zmírněním bolesti a spokojeností matky neexistuje přímá souvislost.
Průzkum ve Švédsku
Ve výzkumu péče v porodních centrech ve Švédsku se zjistilo, že epidurální analgezie a další farmakologické metody mírnění bolesti se v porodních centrech používají výrazně méně často než při klasické péči; přesto nebyl v názoru na porodní bolesti, zjišťovaném dva měsíce po porodu, shledán rozdíl. Je zřejmé, že mnoho žen nahlíží na bolest při porodu z pozitivní stránky a její zvládnutí jim přináší uspokojení, což ilustruje rozdílnou povahu bolesti při porodu ve srovnání s bolestí, která pochází z nemoci . Ve výzkumu nových matek mělo na celkový prožitek žen z porodu pozitivní vliv poskytnutí podpory, zatímco zmírnění bolesti nevysvětlovalo žádné změny v odpovědích žen.
Jak je to u komplikovaných porodů
Není pochyb, že epidurální analgezie je užitečná při komplikovaných porodech. Pokud je však epidurální analgezie aplikována ženám s nízkým rizikem v těhotenství, je diskutabilní, zda lze výsledný proces nazvat „normálním porodem“. Odpověď je samozřejmě závislá na definici normality, ale epidurální analgezie je jedním z nejkřiklavějších příkladů medikalizace normálního porodu, je to transformace fyziologické události do medicínského postupu. Přijetí této transformace je z větší části dáno kulturními faktory. Například ve Velké Británii a v USA rodí velký počet žen s nízkým rizikem v epidurální analgezii, zatímco v naprosté většině rozvojových zemí se mnoho porodů uskutečňuje doma, bez jakéhokoli farmakologického ovlivňování bolesti. Není to však jen rozdíl mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi: v Nizozemí rodí více než 30% těhotných žen doma také bez farmakologického ovlivňování bolesti, a i když rodí v nemocnici, tak jen menší počet žen s nízkým rizikem dostává medikaci, která snižuje bolest.
Závěr
Závěrem lze shrnout, že v péči při normálním porodu mají největší význam nefarmakologické metody tišení bolesti, jako plná pozornost věnovaná rodící ženě. Metody vyžadující náročné technické zařízení, jako je epidurální analgezie, jsou použitelné jen v dobře vybavených nemocnicích s personálem na vysoké úrovni. V mnoha zemích nejsou tyto vymoženosti běžně dostupné, zejména ne pro normální porody. Poptávka po těchto metodách je však z velké části podmíněna kulturně, kvalita péče při normálním porodu není závislá na dostupnosti těchto technických zařízení. V žádném případě netvoří součást nezbytné péče při porodu. Farmakologické metody by nikdy neměly nahradit osobní pozornost a láskyplnou péči o rodící ženu.
(Zdroj: Světová zdravotnická organizace)
