Venku lilo, žádné Netflixy, žádné tablety, maximálně tři programy v televizi. A přesto nám doma nikdy nebylo dlouho. Jak jsme si hráli za deště? Tady je nostalgické retro menu!
- Skládání puzzle a vystřihovánek
- Deskové hry – Člověče, Dostihy i kvarteto
- Stavění bunkrů z dek a židlí
- Malování, vystřihování a domácí časopisy
- Hraní s panenkami a autíčky
- Divadélko – loutky, ponožky, plyšáci
- Poslouchání pohádek na kazetách
- Domácí kuchyňka a vaření „na nečisto“
- Čtení a hraní „na školu“
- Hádanky, šarády a slovní hry
- Televize jen ráno a večer – a to nám stačilo
- Nahrávání vlastního rádia na kazety
Skládání puzzle a vystřihovánek
Kdo měl doma puzzle se 100 dílky, byl za krále. Kdo měl „ABC vystřihovánku“, měl o zábavu na celé odpoledne. A lepidlo Herkules bylo náš nejlepší kamarád.
Deskové hry – Člověče, Dostihy i kvarteto
„Nezlob se!“, „Dostihy a sázky“, „Krtek na cestách“, „Cestujeme po ČSSR“ nebo obyčejné pexeso. Hry měly jednoduchá pravidla a spoustu zábavy. A občas i hádek.
Stavění bunkrů z dek a židlí
Stačily dvě židle, deka a polštáře. A byl z toho hrad, vesmírná loď nebo tajná základna. V bunkru se dalo číst, svačit i spát.
Malování, vystřihování a domácí časopisy
Kreslili jsme zvířátka, „paní módy“, domečky i komiksy. Holky dělaly domácí časopisy, kluci kreslili auta a tanky. A kdo měl pastelky Koh-i-noor, měl výhodu.
Hraní s panenkami a autíčky
Holky převlékaly panenku Terezku nebo Mončičáky, kluci závodili s autíčky Matchbox po koberci. Fantazie jela na plné obrátky.
Divadélko – loutky, ponožky, plyšáci
Loutkové divadlo, kde hráli Kašpárek, drak nebo medvídek. A když nebyly loutky? Ponožka a fix to zvládly levou zadní.
Poslouchání pohádek na kazetách
Gramofon nebo kazeťák s příběhem o Křemílkovi. Slyšet „Byla jednou jedna chaloupka…“ a k tomu šum pásky? To bylo kouzlo večera.
Domácí kuchyňka a vaření „na nečisto“
Vaření z čočky, knoflíků, písku a vody. Lžičky, hrníčky a plastová kuchyňka – a šlo se „vařit pro panenky“. Někdy to skončilo i reálnou moukou po kuchyni.
Čtení a hraní „na školu“
Jedna starší, jedna mladší – a už se hrála škola. Důležité bylo mít dřevěné ukazovátko, sešit a známky. A pak čtení z knihy pohádek nebo Sluníčka.
Hádanky, šarády a slovní hry
„Hádej, na co myslím.“ – „Město, zvíře, věc“ – nebo jednoduché pantomimy. Nešlo o výhru, ale o smích a společný čas.
Televize jen ráno a večer – a to nám stačilo
Večerníček byl svatý. Jinak běžela maximálně Studio Kamarád nebo „Věříte nevěříte“. A kdo zaspal Večerníček? Smůla.
Nahrávání vlastního rádia na kazety
Mikrofon, kazeta a vlastní rozhlasové vysílání. Vtipy, zprávy, rozhovory se sourozencem. A to vrčení, když jste přemluvili přes starou nahrávku? Nezapomenutelné.
Nejčastější otázky maminek (FAQ)
Jak děti trávily čas bez technologií?
Přirozeně. Nuda byla startem pro kreativitu. Malovali jsme, hráli divadlo, vymýšleli vlastní hry a svět bez digitálních hraček byl plný fantazie.
Dají se tyto aktivity oživit i dnes?
Ano! Stačí odložit mobily, vytáhnout pastelky nebo deky a pustit se do společného tvoření. Děti jsou kreativní – jen potřebují prostor.
Co dělat, když dětem doma „dochází nápady“?
Zkuste jim ukázat něco z vašeho dětství. Společné lepení, kreslení nebo bunkr z gauče může být zážitek, na který nezapomenou.
Tip na závěr
Deštivý den nemusí být nuda. Udělejte si s dětmi retro den bez obrazovek. Pusťte si pohádku z kazety, postavte bunkr a zavařte si kakao do hrníčku po babičce.
