Příběh pěstounky Martiny – 63. díl – Borisek na dovolené

Dny u moře

Medovým hláskem nám oznamoval „Už není tma, budeme vstávat“, načež vyskočil z postele a šel si balit tašku s hračkami. I já s dcerou se postupně rozkoukala a šupky všichni namazat, do plavek a na snídani. Na výběr byly různé druhy pečiva, mléko, čaj, káva, džus, máslo, sýry, salám, spousta zeleniny, vejce natvrdo, míchaná vajíčka, palačinky, cornflakes ve 3 příchutích. Borisek si většinou dával vajíčkovou omeletku nebo cornflakes, občas si dal palačinku.

Moře je slané

Pak jsme šli pro hotelové osušky a na pláž, kde jsme byli až do oběda. Borisek si hrál na okraji moře, které je tu opravdu velmi pozvolna svažované. Pláž je písčitá s jemným pískem, na okraji moře je tak 3 metry hrubší písek, ale v moři zase velmi jemný. Lehátek i slunečníků tu byl dostatek. První dva dny jsme si zabrali 3 lehátka, pak jsem pochopila, že nám opravdu stačí jedno, protože já nemám šanci si na něj sednout, natož snad ležet 😊 Borisek se mnou chodil plavat do moře se svým kruhem. První den se mu chvilku nelíbilo, že je moře slané a štípe v očích, ale rychle pochopil, že tady to není to správné místo na potápění hlavy a cákání do očí.

Ve 13 hodin jsme chodili rovnou z pláže na oběd, výběr k obědu a k večeři byl velmi podobný, tj. pečivo, zelenina, dresinky, rýže, brambory, bramborová kaše, těstoviny se smetanovou a s rajčatovou omáčkou, kuře, ryby, hovězí maso, falafel, spousta zákusků, želé, pudinky, om-ali – rýže zapečená s mlékem, hrozinkami a oříšky . K pití 3 druhy šťávy, cola-fanta-sprite, voda, čaj. Za 1 USD bylo možné koupit 100% pomerančový džus, občas i mušle, krab, humr.

Borisek se učí plavat

Borisek si dával nejčastěji rýži nebo těstoviny s omáčkou, rajčata, okurky, sem tam i nějaké maso a pudink. Kolem půl druhé jsme byli po obědě a šli na pokoj na hodinku a půl si odpočinout, většinou jsme usnuli všichni. V 15 hodin jsem vzbudila Boriska a šli jsme k bazénům a tobogánům. Třetí den se Borisek začal sám potápět, postupně i skákat do vody a plavat „čubičku“ pod vodou. Pochopil, jak se nadechnout. Měla jsem z toho obrovskou radost a Borisek také, opakoval to stále dokola.

V půl šesté se zavíraly tobogány, v šest hodin bazény. Jedinou nevýhodou bylo, že na dětský bazén už odpoledne nesvítilo sluníčko, které bylo zakryto hotelem. Voda byla krásně teplá, ale jakmile člověk vyšel ven, tak i mírný větřík byl velmi ochlazující. Ale protože Borisek z vody skoro nevylézal, tak nám tam bylo fajn. Po zavření bazénů jsme šli na chvilku na pokoj, sprcha, převléknutí a v 19 hodin večeře. Po ní jsme se šli někdy projít po ulicích, nakoupit pár suvenýrů, jindy rovnou na pokoj a kolem 21. hodiny spát.

Borisek, i přes to, že jsem ho stále mazala krémem s faktorem 50, tak byl po pár dnech tak opálený, že nebýt blonďatých vlásků, tak snad i k těm místním dětem zapadne.

Naše zkušenosti

Pokud by někdo vybíral hotel v Egyptě pro příjemně strávenou dovolenou, tak hotel Sea Gull můžu po všech směrech doporučit. Mezi další hotely, se kterými mám v Egyptě velmi dobrou zkušenost patří Titanic Beach Spa & Aquapark a hotel Sindbad, naopak velmi špatnou zkušenost mám z hotelu Giftun. Ale jak se říká, 100 lidí, 100 chutí, někdo může mít z těchto hotelů zkušenost jinou.

Na památku si Borisek odváží pár suvenýrů – brouka Scaraba pro štěstí, velblouda, sypaný barevný písek ve skleničce, spoustu fotek a nových zážitků.

Mini club, který jsme chtěli, aby byl součástí hotelu, jsme ani jednou nevyzkoušeli, protože nám přálo počasí a čas nám krásně vycházel pro trávení u vody.

Naštěstí faraonova pomsta nás také minula, za což jsem byla opravdu ráda. Ale strach jsem trochu měla, protože Borisek co chvilku olizoval vodu v bazénech a v moři.

Úsměvné bylo, že většina lidí, jak turistů, tak zaměstnanců považovala Boriska za syna mé dcery (Boriskovi budou 4 roky a dceři 20 let), některým jsme situaci vysvětlili, někteří zaměstnanci se ptali dcery na manžela a chtěli vidět prstýnek, tak ty dcera odkazovala na to, že Borisek je můj.