Nepřiměřená reakce imunitního systému na alergeny trápí stále více dětí a dospělých. Proto se mnoho budoucích rodičů obává, že pokud jsou alergici oni, stejný osud čeká i jejich miminko a zanedlouho se u něj projeví potravinová alergie. Přestože některá onemocnění jsou opravdu dědičné, geny ovlivňují naše budoucí zdraví na 20%. Zbývajících 80% závisí na vnějších faktorech, které dokážeme ve velké míře ovlivnit.
Potravinová alergie
Z výzkumů vyplývá, že alergie postihují až 30% dětí. V případě, že jste vy nebo manžel alergik, existuje 30 až 45% pravděpodobnost, že alergie se rozvine i u dítěte. Pokud trpíte alergií oba, riziko vzniku alergie je 70%. Odborníci se však shodují, že dietními opatřeními v prvním roce života dítěte lze riziko alergie minimalizovat. Stejně, výlučně kojení po dobu minimálně 6 měsíců pomáhá účinně eliminovat riziko vzniku alergie u dítěte.
Zavádění alergenů do stravy
Podle nejnovějších poznatků odkládání potenciálních potravinových alergenů při zavádění příkrmů nesnižuje riziko rozvoje alergických onemocnění. Stejně, bezdůvodné vyřazení potravin (na které máte alergii vy či tatínek) z dětského jídelníčku se nedoporučuje. Děťátku totiž mohou chybět některé živiny, což může vést k neprospívání a chudokrevnosti. Proto vyloučení určitého jídla vždy nejdříve konzultujte s pediatrem. V případě, že se u děťátka potvrdila alergie na určitou potravinu, neznamená to, že byste měli vyřadit jiné alergeny, které děťátku nepřekážejí.
U miminek mladších než 1 rok se nejčastěji projevuje alergie na mléko, mouku a vaječný bílek.
Jak se diagnostikuje potravinová alergie?
Pokud máte podezření, že vaše děťátko je alergické na určitou potravinu, navštivte pediatra. Ten zváží zdravotní stav děťátka a v případě potřeby vás odešle do imuno-alergologické ambulance. Ačkoli si mnoho maminek myslí, že u malých dětí nelze spolehlivě diagnostikovat alergii, není to pravda. Krevním vyšetřením, kožním testem či eliminační-expozičním testem lze alergii spolehlivě diagnostikovat i u děťátka mladšího než 3 roky.
Nejčastěji projevy potravinové alergie
• zarudnutí, suchá pokožka,
• ekzém na tvářích, který se postupně může rozšířit na celé tělíčko, děťátko trpí svědivou pokožkou, atopická dermatitida,
• zažívací potíže: průjem, zácpa, bolesti bříška, zvracení, nechutenství, nepřibírání na váze, krev ve stolici,
• nespavost,
• projevy astmatu, alergická rýma.
Léčba potravinové alergie
V současnosti je za nejúčinnější způsob léčby potravinové alergie považována eliminační dieta (vyloučení všech potravin, ve kterých se alergen nachází). Díky tomu imunitní systém není nucen s alergenem bojovat a alergie u děťátka v průběhu několika měsíců (let) vymizí.
Při silnější imunitní reakci může lékař vašemu děťátku předepsat i antihistaminika. Ve výjimečných případech, kdy hrozí, že se u děťátka může rozvinout mimořádně silná alergická reakce (anafylaktický šok), Vám lékař předepíše také autoinjektor (injekční pero s léčivem).
Potravinová alergie na bílkovinu kravského mléka
Patří mezi první potravinové alergie u nekojených dětí a často se projevuje už před ukončeným 3. měsícem. Projevuje se ekzémem, průjmy, krví ve stolici či alergickou rýmou. U kojených miminek se většinou diagnostikuje krátce po zavedení výrobků z kravského mléka. Dobrou zprávou je, že díky dodržování dietních opatření z ní 90% mrňousů vyroste do 6. narozenin.
Alergie na bílkovinu kravského mléka se často zaměňuje za laktózovou intoleranci. Pravdou však je, že se jedná o 2 rozdílné diagnózy. Laktóza je mléčný cukr, který se dá z mléka odstranit a díky tomu najdeme v obchodech velké množství bezlaktózovou potravin. Ty však nejsou vhodné při alergii na mléčnou bílkovinu. Ta se z mléka odstranit nedá a nachází se v téměř všech potravinách (slané a sladké pečivo, sladkosti, uzeniny, cereálie, koření, polotovary…).
Chcete se dozvědět více, nebo se podělit o Vaše zkušenostmi s jinými maminkami? Připojte se do naší uzavřené skupinky maminek maminek na Facebooku nebo nás sledujte na našem Instagramu.