Těhotenství jednovaječných dvojčat není vždy bezproblémové. Dnes však lékaři umí zjistit velmi brzy, že se něco děje a velmi často úspěšně zakročí. Transfúzní syndrom však stále zůstává velkým strašákem.
Co je transfúzní syndrom?
Transfuzní syndrom, Twin-to-Twin transfusion syndrome (TTTs) se může vyskytnout během těhotenství dvojčat či vícerčat. Jedná se o poruchu, která se může objevit u monochoriální placenty, tzn. obě děti jsou vyživovány jednou společnou placentou. Dochází k tomu, že jedno z jednovaječných dvojčat je živeno či zásobováno krví méně a druhé více. V placentě jsou totiž společné cévní spojky, což způsobuje nerovnováhu v přísunu živin a krve mezi dvojčaty.
Syndrom je spojen s vysokým rizikem potratu, úmrtím plodu, ale také může dojít k závažným neurologickým postižením.
Transfúzní syndrom má různé stupně závažnosti, které lékaři sledují. Celkově je těchto stupňů 5. V případě, že dojde 3. a 4. stupni závažnosti, lékaři sahají po operačních metodách a snaží se doslova vytvořit „nové domečky“ pro plody v děloze.
Typy dvojčat
Dvojvaječné (disygotné) – dochází k oplodnění dvou vajíček dvěma spermiemi. Jedná se vlastně o sourozence, kteří se narodili ve stejnou dobu. Každý plod má svoji placentu a svůj chorion – plodový obal (bichoriální dvojčata).
Jednovaječné (monozygotní) – pouze jedno vajíčko bylo oplodněno jednou spermií. To se časem rozdělí na dva plody a platí, že se jedná vždy o stejné pohlaví. Jsou to tvz. identická dvojčata, která jen málokdo dokáže rozlišit.
Právě při těchto těhotenstvích je vysoký výskyt komplikací, zvláště tehdy, když k procesu dělení dojde déle než za 4 dny po oplodnění. Vzniká tak jedna monochoriální placenta. O tu se dělí obě nebo více dětí.
Dva typy monochoriálního těhotenství
Ano, jsou dva typy monochoriálního těhotenství. U obou může dojít k transfúznímu syndromu.
Monochoriální biamniální těhotenství
Plody mají jednu placentu (monochoriální), dva amniové vaky (tedy každé má svůj amniový vak) a jeden společný vnější obal. Vajíčko, tedy zárodek se v tomto případě dělí mezi 4. – 8. dnem po početí. Velká část těchto těhotenství probíhá bez komplikací. Asi 15 ℅ těhotenství může mít problém s přísunem krve mezi dětmi v nerovnováze. Lékař na UTZ objeví varovné příznaky transfúzního syndromu.
Monochoriální monoamniální těhotenství
Plody mají jednu placentu (monochoriální) a jeden vnější i vnitřní amniový vak (monoamniální). Zde se zárodek náhodně rozdělí mezi 8. – 12. dnem po početí. Tak jako první typ monochoriálního těhotenství, i tento typ těhotenství může být postižen transfúzním syndromem. Nicméně je mnohem hůře diagnostikovatelný, jelikož jsou v jednom amniovém vaku.
Tento typ těhotenství má ještě jiná úskalí. Téměř 50 % miminek může umřít na udušení kvůli obmotání pupeční šňůry kolem krku. Lékaři se snaží kontrolovat ženy, jejichž plody jsou v bříšku v jednom vaku co nejčastěji. Minimálně však alespoň jednou za dva týdny.
Jak lékař objeví transfúzní syndrom?
Většinou lékaři přijdou na transfúzní syndrom kvůli rozdílné velikosti dětí na UTZ. Jedno dvojče je tzn. dárce a druhé dvojče tvz. příjemce. Dárce totiž málo vylučuje, má tak jen velmi málo plodové vody nebo téměř žádnou ve svém vaku. Jedná se o tzv. Oligohydramnion. Je to kvůli spojkám mezi cévami v placentě, tím dojde k propojení krevních oběhů a krev protéká nerovnoměrně přes dárce a hromadí se u příjemce. Příjemce se jí ale nedokáže efektivně zbavit. Příjemce tak naopak vylučuje mnohem víc a má zvýšené množství plodové vody ve svém amniovém vaku. Jedná se o tzv. Polyhdyramnion.
Proč je najednou placenta problém?
Je to tím, že je jen jedna placenta. dárce je tak nerovnoměrně zásobován živinami, což ovlivňuje jeho růst. Dárce dostává až o 50 % méně živin než příjemce. I proto se dnes mluví o tom, že kontroly u dvojčat by měly probíhat již od 16. týdne těhotenství a to alespoň jednou týdně.
Jelikož má dítě málo živin ale i kyslíku, přestává růst a vyvíjet se správně. Rozdíl ve velikostí jednotlivých dětí je značný, což je závislé také na přísunu krve.
Jaké jsou možnosti záchrany a léčby
Pokud u vás diagnostikovali transfúzní syndrom, budete v první řadě sledována velmi pravidelně a často. Budete dojíždět na specializované pracoviště. Pokud se dostanete na stupeň číslo 3. nebo 4., počítejte s tím, že vás lékaři podrobí zákroku, jehož snahou bude zachránit miminka ve vašem bříšku.
Budete muset podstoupit podle rozhodnutí odborníků postupy. Vše záleží na rozhodnutí konkrétního lékaře a vašeho stavu.
Amnioredukce je postup, kdy lékař reguluje množství nadbytečné vody v okolí příjemce. Zároveň může amnioredukci po sobě několikrát zopakovat.
Laserová operace je zákrok, kdy lékař odstraní spojku mezi krevními cévami. Dojde tak k oddělení krevních oběhů dvojčat ve společné placentě pomocí laserových paprsků. Každé dítě se tak stane nezávislé na druhém.
Signály, které mohou ukázat na transfúzní syndrom
- jedna placenta
- děti stejného pohlaví
- náhlý nárůst váhy nebo otoky u matky
- nápadně se zvětšující děloha
- nesoulad v růstu dětí, každé roste jiným tempem
- voda v těle jednoho nebo obou dvojčat
- mnohem více plodové vody v jednom amniovém vaku a mnohem méně v druhém vaku
- v 16. – 26. týdnu těhotenství skutečně příliš velké břicho – vzdálenost mezi stydkou kostí a vrchním okrajem dělohy více než 30 cm
- vyšetření u dětí bez diastolického a reverzního toku v cévách
- děložní hrdlo se ztenčuje a zkracuje na 2 cm a méně
Máte-li dotazy a máte pocit, že něco není v pořádku, vždy kontaktujte svého lékaře. Pokud by se něco dělo, pošle vás na specializované pracoviště.
Tento pátek 3.6.22 od 10:00 – 14:00 se koná v areálu Podolské porodnice akce, které se zabývá nejenom touto tématikou. Všechny maminky jsou srdečně zvány. Připravené budou i akce pro děti.
Chcete se dozvědět více, nebo se podělit o Vaše zkušenostmi s jinými maminkami? Připojte se do naší uzavřené skupinky maminek na Facebooku nebo nás sledujte na našem Instagramu.
