Fotografie z narozenin, první den ve školce, výlet, úspěch na kroužku nebo roztomilá momentka z domova. Sdílení dětských fotografií na sociálních sítích je pro mnoho rodičů běžnou součástí života. Chceme se pochlubit, uchovat vzpomínky nebo potěšit rodinu a přátele.
Jenže každá fotografie, video nebo příběh, který o dítěti zveřejníme, vytváří jeho digitální stopu. A ta může dítě provázet mnohem déle, než si v daný okamžik uvědomujeme.
Co je sharenting?
Pojem sharenting vznikl spojením anglických slov „share“ a „parenting“. Označuje situaci, kdy rodiče sdílejí fotografie, videa nebo informace o svých dětech na internetu.
Na první pohled může jít o nevinné sdílení radostných okamžiků. Problém nastává ve chvíli, kdy se o dítěti online objevuje příliš mnoho informací nebo fotografie, které by mu v budoucnu mohly být nepříjemné.
Dítě si samo nevybírá, jakou digitální stopu mu rodiče vytvářejí. Právě proto je dobré přemýšlet nejen nad tím, komu fotku ukazujeme dnes, ale také nad tím, jak může působit za několik let.
Digitální stopa dítěte: proč na ní záleží?
Digitální stopa je souhrn informací, které o sobě člověk zanechává online. U dětí ji často začínají vytvářet rodiče ještě dříve, než dítě samo používá internet.
Fotografie z porodnice, jméno dítěte, datum narození, místo bydliště, škola, kroužky nebo oblíbená místa – jednotlivě mohou působit neškodně. Dohromady ale vytvářejí poměrně přesný obraz o životě dítěte.
To, co dnes působí roztomile, může být pro dítě později trapné, nepříjemné nebo dokonce rizikové. Děti jednou mohou chtít samy rozhodovat o tom, co je o nich online dohledatelné.
Tip pro rodiče: Než fotku zveřejníte, zkuste si položit otázku: Bylo by mému dítěti příjemné, kdyby tuhle fotografii jednou viděli jeho spolužáci, učitelé nebo budoucí zaměstnavatel?
Jak do sdílení fotek vstupuje umělá inteligence?
V posledních letech se rizika sdílení fotografií změnila také kvůli rozvoji umělé inteligence. Fotografie a videa lze dnes snadněji upravovat, kopírovat, spojovat s jiným obsahem nebo zneužít k vytvoření falešných materiálů.
Na tato rizika upozornila například známá kampaň společnosti Deutsche Telekom, ve které byla pomocí deepfake technologie vytvořena dospělá podoba malé dívky. Cílem bylo ukázat rodičům, že dětské fotografie sdílené online mohou mít dopad i v budoucnosti.
Nejde o to rodiče strašit. Spíš je dobré připomenout, že digitální prostředí se rychle mění a že nad tím, co jednou zveřejníme, nemusíme mít plnou kontrolu.
Pokud vás zajímá bezpečné používání AI v běžném životě, přečtěte si také článek Jak využít umělou inteligenci v každodenním životě rodičů.
Jak může být sdílení fotografií zneužito?
Rizika se netýkají jen extrémních případů. Často jde i o běžné situace, které rodiče nemusí na první pohled napadnout.
- Ztráta soukromí: dítě nemá kontrolu nad tím, co o něm rodiče zveřejnili.
- Kyberšikana: fotografie se mohou stát důvodem posměchu mezi vrstevníky.
- Zneužití identity: kombinace jména, data narození a dalších údajů může být riziková.
- Šíření mimo původní okruh: i soukromý příspěvek může někdo uložit nebo přeposlat dál.
- Zneužití fotografií: snímky mohou být staženy, upraveny nebo použity bez vašeho souhlasu.
Proto je důležité nepřemýšlet jen nad tím, zda je fotografie hezká, ale také nad tím, co všechno prozrazuje.
Má dítě právo rozhodovat o svých fotkách?
Ano, a čím je dítě starší, tím důležitější je zapojit ho do rozhodování. Pokud už dítě chápe, co znamená sdílení fotografie online, zeptejte se ho, zda s tím souhlasí.
Tím ho učíte, že jeho soukromí má hodnotu. Zároveň mu ukazujete, že i ono by mělo respektovat soukromí ostatních a nesdílet cizí fotografie bez dovolení.
U menších dětí rozhodují rodiče. O to důležitější je přemýšlet za ně a chránit jejich budoucí právo na soukromí.
Jaká je situace v Česku?
Sdílení fotografií dětí není výjimkou ani v českých rodinách. Rodiče často sdílejí radostné okamžiky z rodinného života, školky, kroužků nebo dovolených. Mnozí si ale neuvědomují, kolik informací tím o dítěti zveřejňují.
Právě proto se vyplatí nastavit si jednoduchá pravidla. Není nutné přestat sdílet úplně, ale je dobré vědět, co už může být příliš osobní.
Co raději nesdílet?
Některé typy fotografií a informací je lepší na sociální sítě vůbec nedávat.
- fotografie nahých nebo polonahých dětí,
- fotografie z koupání, nočníku nebo nemocnice,
- záběry, které mohou být dítěti později trapné,
- adresu bydliště nebo okolí domu,
- název školy, školky nebo kroužku,
- aktuální polohu dítěte,
- fotky jiných dětí bez souhlasu jejich rodičů,
- citlivé informace o zdraví, chování nebo rodinné situaci.
Praktický přehled pravidel najdete také v článku 10 tipů pro bezpečnější sdílení fotek dětí na sociálních sítích.
Sdílet ano, ale vědomě
Sociální sítě mohou být krásným způsobem, jak sdílet rodinné radosti. Důležité ale je, aby rodiče mysleli na to, že dítě má právo na své soukromí a vlastní budoucnost.
Než zveřejníte další fotografii, zkuste se na ni podívat očima dítěte. Je bezpečná? Neprozrazuje příliš? Nebude mu jednou nepříjemná? Pokud si nejste jistí, možná bude lepší nechat ji jen v rodinném albu.
Digitální svět je součástí života našich dětí. O to důležitější je učit je bezpečí, respektu a odpovědnosti vlastním příkladem.
