Náš společný příběh se začal psát v roce 2013. Zdá se to tak dávno, přesto si stále pamatuji, co měla na sobě a jak jsem byla z první schůzky nervózní. Od toho únorového dne to šlo všechno hrozně rychle.
Jak jít s barvou ven?
Rodiny i přátelé se o našem vztahu dozvěděli téměř okamžitě. Nechtěla jsem to tajit a přestože jsem měla počáteční obavy z přijetí okolí, chtěla jsem vykřičet do světa, že jsem zamilovaná. Byl to velký šok a nebylo to vůbec snadné. Teď už chápu, že někteří potřebovali jen čas to všechno vstřebat. Je to „jen“ 8 let, ale s každým rokem je to ve společnosti opravdu o kus lepší.
Už dlouho se nám nestalo, že by nám někdo na ulici nadával, nebo bezostyšně a s trochou zvědavosti i pohrdání sledoval každý náš pohyb. Dřív se nám ale takové věci stávaly běžně a příjemné to opravdu nebylo. Ne každý z mého života před Hančou v něm také zůstal. Pamatuji si dvě takové nejnepříjemnější situace, a to když se mnou nepřímý nadřízený v bývalém zaměstnání odmítal sedět u jednoho stolu a když se přede mnou kamarádka nechtěla převléct. Nechápala jsem, čím jsem pro lidi najednou jiná než dřív, ale zavrhla jsem možnost zapírat sama sebe pro komfort druhých, takže to bylo ber nebo nech být a jedině ten, kdo zůstal, do mého života skutečně patří.
Partnerka a kamarádka
V Hance jsem našla pozornou partnerku, ale také nejlepší kamarádku. Všechno jsme podnikaly spolu, neměly jsme tehdy žádné závazky, tak jsme si užívaly život, výletily, cestovaly a po dvou letech udělaly obrovský krok ke společné budoucnosti, když jsme se rozhodly koupit pozemek a postavit si dům. Pustily jsme se do toho po hlavě a svépomocí, což bylo obrovské sousto, které náš vztah skutečně prověřilo. 2 roky jsme se vídaly pouze v montérkách, obě jsme pracovaly a já jsem dodělávala vysokou. Naši vrstevníci si užívali a my dřely každý víkend a všechny volné chvíle na stavbě.
V natahování lepidla s perlinkou jsme však našly svůj koníček a dopředu nás táhla vidina společné budoucnosti ve vysněném domově. Byly jsme tak netrpělivé, že jsme začátky trávily na zemi ve spacáku a s kusem hadru mezi futry místo dveří.
A šťastný konec?
Ani ne půl roku poté, co jsme si daly do nové koupelny kartáčky na zuby, jsme si za domem, na břehu řeky, řekly svá „Ano“. Byl to nádherný prosluněný den plný nejrůznějších emocí, spousty slz dojetí i štěstí, smíchu a lásky. Garden party na sotva zatravněné zahradě se protáhla do ranních hodin. Nikdo si nevšímal zdí bez fasády a všichni se s námi radovali z našeho štěstí.
Budeme 3
V podstatě to tu dáváme dokupy stále, ale postel jsme si už pořídily a k ní chvíli na to i dětskou postýlku, po které jsme toužily ještě mnohem víc. Podstoupila jsem několik neúspěšných inseminací, načež jsme přistoupily k umělému oplodnění.
U celého procesu, který zahrnoval spoustu injekcí, kontrol, odběr vajíček pod narkózou a následný přesun záchrankou do nemocnice, embryotransfer a netrpělivé očekávání dvou čárek, jsme byly spolu. A to byl teprve začátek. Hanča během celého těhotenství nevynechala jediný ultrazvuk a byla i u porodu. Za celou dobu jsme se nikde nesetkaly s nepochopením či homofobií. V porodnici se zdravotnický personál divil, že jsem do všech formulářů uváděna pouze já. Takhle to totiž bohužel v České republice stále funguje. Opravdu nedokáži pochopit, proč je funkční rodina, pro kterou je štěstí dětí tou nejdůležitější věcí na světě, z pohledu státu druhořadá. To je také důvod, proč jsme se rozhodly sdílet střípky z našeho všedně nevšedního života veřejně. Lidé tak mají možnost nahlédnout do našich dnů, které řeší stejné starosti i radosti jako jiné rodiny, ve kterých je láska.
Věříme, že situace se brzy zlepší, ale my nečekáme, až nám někdo naše štěstí schválí a užíváme si ho plnými doušky. Máme nádherného syna Robina, který nás každý den učí, jak být co nejlepší verzí sebe sama a pro kterého se snažíme vytvořit to nejkrásnější dětství. Máme velké štěstí, že se máme a že máme rodinu, která nás podporuje.
Jít „s barvou ven“ byla rozhodně správná volba.
Pokud vás zajímají i jiná témata, naleznout je můžete zakoupením online produktů, a to jak našich videí, tak i e-booku, v naší klubové sekci – ZDE.
