Vývoj řeči dítěte od 1 do 2 let: první slova, porozumění a kdy zpozornět.

Jak se řeč mezi 1. a 2. rokem vyvíjí

V tomto období dítě obvykle přechází od prvních slov k aktivnější komunikaci. Učí se pojmenovávat osoby, předměty i činnosti, napodobuje řeč dospělých a postupně zjišťuje, že slovy dokáže vyjádřit svá přání nebo potřeby.

Vývoj však není u všech dětí stejný. Některé děti si dlouho vystačí s několika slovy a gesty, jiné začnou nová slova používat téměř každý den.

Mezi prvními a druhými narozeninami se mohou postupně objevovat například tyto dovednosti:

• používání prvních smysluplných slov,
• napodobování nových slov,
• pojmenovávání známých lidí nebo věcí,
• vyjadřování přání jednoduchými slovy nebo gesty,
• rozšiřování slovní zásoby,
• ke konci období také spojování dvou slov.

Nejde o závod. Důležitější než přesný počet slov je, zda dítě postupně získává nové komunikační dovednosti.

Jak se komunikace vyvíjí před prvními narozeninami, popisujeme v článku Vývoj řeči miminka od 6 do 12 měsíců: žvatlání, gesta a první slova.

Co dítě v tomto věku obvykle rozumí

Porozumění se často rozvíjí rychleji než samotné mluvení. Dítě může chápat mnohem více, než dokáže samo říct.

V průběhu druhého roku života obvykle:

• reaguje na své jméno,
• rozumí běžným slovům z každodenního života,
• ukáže známé předměty nebo části těla,
• splní jednoduchý pokyn, například „Podej míček.“ nebo „Přines boty.“,
• rozpoznává známé osoby,
• chápe jednoduché otázky.

Právě porozumění bývá při hodnocení vývoje velmi důležité. Dítě, které dobře rozumí a aktivně se snaží komunikovat, může řeč rozvíjet jiným tempem než jeho vrstevníci.

První slova a jejich rozvoj

První slova nemusí znít dokonale. Dítě může používat vlastní zjednodušené názvy, kterým rozumí hlavně nejbližší rodina.

Za slovo lze považovat i výrazy jako:

• „haf“ pro psa,
• „ham“ pro jídlo,
• „bum“ při pádu,
• nebo vlastní zjednodušené označení oblíbeného předmětu.

Důležité je, že dítě používá stejný výraz opakovaně se stejným významem.

Ke konci druhého roku se u mnoha dětí začínají objevovat první dvouslovná spojení, například „máma ham“, „ještě pití“ nebo „táta auto“.

Dítě rozumí, ale nemluví. Je to problém?

To je jedna z nejčastějších otázek rodičů.

Pokud dítě dobře rozumí běžným pokynům, ukazuje na předměty, reaguje na oslovení, používá gesta a snaží se komunikovat, nemusí menší počet slov automaticky znamenat problém.

Na druhou stranu je vhodné situaci konzultovat s pediatrem, pokud dítě:

• používá jen velmi málo slov a jejich počet se delší dobu nezvyšuje,
• nereaguje na oslovení nebo jednoduché pokyny,
• neukazuje na předměty,
• nevyužívá gesta ke komunikaci,
• působí, že řeči příliš nerozumí.

Porozumění a aktivní řeč se sice vyvíjejí různým tempem, ale obě oblasti by měly postupně dělat pokroky.

Jak podpořit vývoj řeči každý den

Nejúčinnější podpora řeči nevzniká při zkoušení dítěte, ale během běžného dne.

Mluvte spolu při každodenních činnostech

Pojmenovávejte předměty, popisujte činnosti a mluvte o tom, co právě děláte.

Čtěte si knihy

Nemusíte pokaždé přečíst celý příběh. Důležité je společné prohlížení obrázků, ukazování a pojmenovávání.

Zpívejte říkanky a písničky

Opakování, rytmus a melodie pomáhají dítěti lépe vnímat řeč.

Reagujte na pokusy dítěte komunikovat

Když dítě něco ukáže nebo řekne, odpovězte mu a rozšiřte jeho sdělení.

Například:

Dítě: „Auto.“
Rodič: „Ano, jede červené auto.“

Co může rozvoj řeči zbytečně brzdit

Vývoj řeči podporuje hlavně živá komunikace s dospělými.

Naopak příliš nepomáhá:

• časté pouštění videí místo společné komunikace,
• neustálé zkoušení dítěte („Řekni to.“),
• okamžité opravování každého špatně vysloveného slova,
• odpovídání za dítě dříve, než dostane prostor reagovat.

Dítě se učí nejvíce tehdy, když má možnost přirozeně komunikovat při hře i běžných činnostech.

Kdy zpozornět

Konzultaci s pediatrem je vhodné zvážit zejména tehdy, pokud dítě:

• nereaguje na své jméno,
• má potíže porozumět jednoduchým pokynům,
• neukazuje na předměty ani obrázky,
• nevyužívá gesta ke komunikaci,
• nepřidává nová slova,
• ztratí slova nebo jiné komunikační dovednosti, které již dříve používalo.

Nemusíte čekat až do druhých narozenin, pokud vás vývoj dítěte znepokojuje.

Kdy navštívit pediatra nebo logopeda

Prvním odborníkem bývá pediatr, který posoudí celkový vývoj dítěte a podle potřeby doporučí další vyšetření.

Podle situace může doporučit:

• vyšetření sluchu,
• klinického logopeda,
• další odborná vyšetření.

Včasná konzultace často rodiče uklidní a v případě potřeby umožní začít s podporou dítěte co nejdříve.

Pokud vás zajímá vývoj řeči i v dalších obdobích, podívejte se také na náš přehled Seznam vývojových milníků řeči a komunikace podle věku dítěte.

Nejčastější otázky rodičů

Kolik slov by mělo umět dítě kolem 18 měsíců?

Počet slov se mezi dětmi výrazně liší. Důležitější než konkrétní číslo je, zda dítě postupně získává nová slova, rozumí řeči a snaží se komunikovat.

Počítají se jako slova i „haf“ nebo „ham“?

Ano. Pokud dítě používá stejný výraz opakovaně se stejným významem, považuje se za součást jeho aktivní slovní zásoby.

Je normální, že dítě rozumí více, než mluví?

Ano. Porozumění bývá často napřed před aktivní řečí. Přesto by se měla postupně rozvíjet i vlastní slovní zásoba.

Mám dítě nutit opakovat slova?

Ne. Mnohem účinnější je přirozená komunikace, společná hra a opakované používání správných slov v běžných situacích.

Kdy je vhodné řešit opožděný vývoj řeči?

Pokud máte pochybnosti, obraťte se na pediatra. Nemusíte čekat na určitý věk ani na pravidelnou preventivní prohlídku.

Další články o vývoji dítěte

• Seznam vývojových milníků řeči a komunikace podle věku dítěte
• Etapy a milníky během prvního roku života miminka
• Jak podpořit pohybový vývoj dítěte od 6 měsíců do 2 let
• Vývojové milníky u dvouletého dítěte: co sledovat a kdy zpozornět?
• Vývoj řeči miminka od 6 do 12 měsíců: Žvatlání, gesta a první slova
• Vývoj řeči dítěte od 2 do 3 let: první věty, otázky a kdy zpozornět