Ztráta miminka může přijít v různých obdobích těhotenství, při porodu i po narození dítěte. A přestože okolnosti každé ztráty jsou jiné, pro rodiče může znamenat hluboký zásah do života, vztahů i představ o budoucnosti.
Smutek, vztek, prázdnota, bezmoc, výčitky nebo chvíle, kdy necítíte téměř nic – truchlení po ztrátě miminka nemá jednu správnou podobu ani přesný časový plán. Každý člověk jím prochází jinak.
Jak může vypadat truchlení po ztrátě miminka
Po ztrátě může přijít intenzivní smutek, ale také šok, vztek, pocit nespravedlnosti, vina, prázdnota nebo otupělost. Emoce se mohou střídat a někdy přicházejí ve vlnách – chvíli máte pocit, že běžný den zvládáte, a potom bolest znovu zesílí.
Neexistuje přitom jeden správný způsob, jak truchlit. Stejně tak není stanoveno, za jak dlouho byste se měli „vrátit do normálu“.
Někomu pomáhá o miminku mluvit, jiný potřebuje více soukromí. Někdo chce uchovávat vzpomínky, jiný na ně zpočátku nemá sílu.
Nemusíte své prožívání poměřovat podle toho, v jaké fázi těhotenství ke ztrátě došlo ani podle zkušeností jiných rodičů.
Co může po ztrátě miminka pomoci
Univerzální návod neexistuje. Některým rodičům však mohou pomoci drobné věci, které vytvářejí prostor pro odpočinek, vzpomínání nebo sdílení.
Pečujte o své základní potřeby
V prvních dnech může být náročné zvládat i úplně běžné činnosti. Pokud to jde, zkuste myslet alespoň na základní potřeby – jídlo, pití, spánek, odpočinek a postupně také krátký pobyt venku nebo pohyb.
Nemusíte se ale nutit k výkonu ani se snažit co nejrychleji fungovat stejně jako před ztrátou.
Dovolte si prožívat vlastní emoce
Můžete plakat, zlobit se, cítit bezmoc nebo naopak určitou dobu téměř nic. Ani jedna z těchto reakcí sama o sobě neurčuje, jak moc jste své dítě milovali.
Zármutek nemusí postupovat v jasně daných fázích. Některé dny mohou být snesitelnější a jiné velmi těžké.
Nespěchejte na sebe
Okolí může mít po určité době pocit, že už by vám mělo být lépe. Truchlení ale nemá termín.
Návrat do práce, setkávání s lidmi nebo účast na rodinných oslavách mohou být pro každého možné v jiném okamžiku. Zkuste podle možností respektovat vlastní hranice.
Rozloučení s miminkem
Některým rodičům pomáhá vytvořit si vlastní způsob rozloučení nebo vzpomínku na dítě. Nemusí jít o velký obřad.
Může to být například:
- zapálení svíčky,
- zasazení stromu nebo květiny,
- uchování fotografie či jiné vzpomínky,
- napsání dopisu miminku,
- vytvoření vzpomínkové krabičky,
- malý soukromý nebo rodinný rituál.
Někomu taková forma rozloučení pomůže, jiný ji nepotřebuje. Ani tady neexistuje jediný správný způsob.
Nebojte se hledat podporu
O ztrátě miminka se může mluvit těžko. Někdy navíc lidé v okolí nevědí, co říct, a raději se tématu úplně vyhnou.
Pokud potřebujete mluvit, zkuste si najít člověka, před kterým nemusíte své pocity vysvětlovat nebo zmenšovat.
Může to být:
- partner nebo partnerka,
- někdo z rodiny či blízkých přátel,
- jiný rodič se zkušeností se ztrátou,
- podpůrná nebo svépomocná skupina,
- psycholog, psychoterapeut nebo jiný kvalifikovaný odborník.
Pro někoho může být úlevné setkat se s lidmi, kteří prošli podobnou zkušeností a kterým není potřeba vysvětlovat, proč ztráta stále bolí.
Když každý z partnerů truchlí jinak
Stejná ztráta nemusí znamenat stejné prožívání.
Jeden z partnerů může potřebovat o miminku často mluvit, zatímco druhý se může více soustředit na práci nebo praktické věci. Jeden chce uchovávat vzpomínky, druhý na ně zatím nemá sílu.
Odlišný způsob truchlení nemusí znamenat, že jednomu z vás na dítěti záleželo méně.
Pokud to dokážete, zkuste si vzájemně říkat, co právě potřebujete, a nepředpokládat, že druhý člověk bude ztrátu prožívat stejně.
Co když okolí nerozumí
Po ztrátě mohou rodiče slyšet věty pronesené s dobrým úmyslem, které ale bolí. Například že „budete mít další“, že „to tak mělo být“ nebo že je potřeba myslet pozitivně.
Nemusíte takové poznámky přijímat ani vysvětlovat své pocity.
Pokud máte sílu, můžete blízkým jednoduše říct, co vám pomáhá a co naopak slyšet nechcete.
Více o tom, jak mohou rodinu po ztrátě podpořit její blízcí a jakým větám je lepší se vyhnout, najdete také v článku Nemáma – ztráta miminka a jak být rodičům nablízku.
Kdy vyhledat odbornou pomoc
Vyhledat psychologickou nebo jinou odbornou podporu neznamená, že truchlíte špatně. Pomoc můžete vyhledat kdykoliv, kdy cítíte, že byste na svou situaci nechtěli být sami.
Zvlášť vhodné je odbornou pomoc neodkládat, pokud:
- vás psychické obtíže dlouhodobě výrazně omezují v každodenním fungování,
- se potýkáte se silnou úzkostí nebo panickými stavy,
- se opakovaně vracejí velmi intenzivní vzpomínky na průběh ztráty,
- dlouhodobě téměř nespíte nebo nezvládáte základní péči o sebe,
- máte pocit, že situaci sami nezvládáte,
- máte myšlenky na sebepoškození nebo na to, že nechcete žít.
Pokud máte myšlenky na sebevraždu či sebepoškození nebo jste v bezprostředním ohrožení, vyhledejte akutní odbornou pomoc.
Kam se obrátit pro podporu po ztrátě miminka
V České republice existují organizace a služby zaměřené přímo na rodiče, kteří přišli o miminko.
- Dítě v srdci – odborné sociální poradenství a podpora rodičů a rodin po očekávané i náhlé ztrátě dítěte v těhotenství, při porodu nebo po něm.
- Tiché narození – svépomocná podpora a prostor pro sdílení žen po ztrátě miminka.
- Cesta domů – nabízí mimo jiné perinatální provázení a podporu rodin při závažné diagnóze očekávaného dítěte, ztrátě v těhotenství, při porodu i v období truchlení.
Podporu můžete hledat také prostřednictvím svého praktického lékaře, gynekologa nebo psychologa či psychoterapeuta.
Nejčastější otázky po ztrátě miminka
Jak dlouho trvá truchlení po ztrátě miminka?
Neexistuje přesně stanovená doba. Intenzita zármutku se může postupně měnit a jednotliví lidé procházejí ztrátou různým způsobem. Výročí, termín očekávaného porodu nebo jiné události mohou emoce znovu zesílit i po delší době.
Je normální po ztrátě cítit vztek nebo vinu?
Po ztrátě se mohou objevovat velmi různé emoce včetně smutku, vzteku, viny, prázdnoty nebo otupělosti. Pokud vás některé pocity dlouhodobě zahlcují nebo výrazně zasahují do běžného života, může pomoci rozhovor s odborníkem.
Co když partner ztrátu prožívá úplně jinak?
Partneři nemusí truchlit stejným způsobem ani ve stejném tempu. Rozdílné reakce samy o sobě neznamenají, že jednomu na dítěti záleželo méně. Pomoci může otevřeně mluvit o tom, co každý z vás potřebuje.
Musím o ztrátě miminka mluvit?
Ne. Někomu sdílení pomáhá, jiný potřebuje více soukromí. Důležité je najít způsob, který je pro vás v danou chvíli snesitelný a bezpečný.
Pomůže rozloučení s miminkem?
Některým rodičům může rituál nebo uchování vzpomínky pomoci dát ztrátě konkrétní místo v jejich životě. Jiní takovou potřebu nemají. Obojí je možné.
Kdy je vhodné navštívit psychologa?
Odbornou podporu můžete vyhledat kdykoliv, kdy cítíte, že ji potřebujete. Není nutné čekat, až budou obtíže velmi závažné. Pokud smutek, úzkost nebo jiné potíže dlouhodobě výrazně narušují každodenní život, je odborná konzultace zvlášť vhodná.
Ztráta zůstává součástí příběhu, ale nemusíte na ni být sami
Po ztrátě miminka není potřeba hledat způsob, jak co nejrychleji „být zase jako dřív“. Některé zkušenosti nás změní a vzpomínka na dítě může zůstat součástí života rodiny.
Časem se může měnit způsob, jakým ztrátu prožíváte. To ale neznamená zapomenout ani nahradit dítě něčím nebo někým jiným.
Dopřejte si vlastní tempo a pokud potřebujete podporu, dovolte si o ni požádat.
O autorce
Lenka Blažejová
Jsem máma dvou dětí a tří andílků. Moje vlastní zkušenost mě dovedla k laickému poradenství Prázdné kolébky. Vydala jsem také tvořivý deník Mému miminku – Průvodce po ztrátě miminka a komiksovou knihu Moje rudá knížka – Hravě a nevážně o menstruaci.
Více o mé tvorbě najdete na www.blazejova.cz.
Upozornění: Článek má informační a podpůrný charakter a nenahrazuje individuální zdravotní nebo psychologickou péči.
