Dětské úrazy: první pomoc, prevence a kdy vyhledat lékaře

Co udělat bezprostředně po úrazu dítěte?

Když se dítě zraní, nejprve se ujistěte, že nehrozí další nebezpečí. Při dopravní nehodě, požáru, zásahu elektrickým proudem nebo pádu do vody myslete také na vlastní bezpečnost.

Následně zkontrolujte:

• zda dítě reaguje na hlas a dotek,
• zda normálně dýchá,
• zda silně nekrvácí,
• zda nemá viditelnou deformaci končetiny,
• jak k úrazu došlo a která část těla je poraněná,
• zda se jeho stav postupně nezhoršuje.

Pokud dítě nereaguje, nedýchá normálně, silně krvácí nebo je bezprostředně ohrožené na životě, volejte zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155. Telefon přepněte na hlasitý odposlech a postupujte podle pokynů operátora.

Podrobný postup při bezvědomí, zástavě dechu a dušení najdete v článku První pomoc u kojenců a malých dětí.

Jaké dětské úrazy jsou nejčastější?

K úrazům může dojít doma, na hřišti, při sportu, cestování i během běžné hry. Mezi časté situace patří:

• pády a údery do hlavy,
• odřeniny, řezné rány a krvácení,
• pohmoždění, podvrtnutí a zlomeniny,
• popáleniny a opařeniny,
• otravy léky, chemikáliemi nebo rostlinami,
• vdechnutí nebo spolknutí cizího předmětu,
• tonutí,
• poranění zubů,
• bodnutí hmyzem a alergické reakce.

V letních měsících přibývají zejména úrazy u vody, na kole, koloběžkách a trampolínách. Praktické tipy najdete v článku Letní dětské úrazy: na co si dát pozor u vody, na kole i trampolíně.

Úraz hlavy

Děti se do hlavy udeří poměrně často a většina menších nárazů nezpůsobí vážné následky. Závažnost úrazu ale nelze posoudit pouze podle velikosti boule nebo modřiny. Důležité je sledovat, jak se dítě chová a zda se neobjevují další příznaky.

Po lehkém úrazu můžete na otok přes látku přiložit chladný obklad. Dítě několik hodin pozorujte a všímejte si případných změn.

Lékařskou pomoc vyhledejte zejména při:

• bezvědomí nebo krátkodobé ztrátě vědomí,
• opakovaném zvracení,
• zhoršující se nebo velmi silné bolesti hlavy,
• zmatenosti, nezvyklém chování nebo poruše řeči,
• výrazné ospalosti nebo obtížném probouzení,
• křečích,
• poruše rovnováhy, slabosti nebo omezení pohybu končetin,
• vytékání krve nebo čiré tekutiny z nosu či ucha,
• úrazu po pádu z větší výšky nebo při dopravní nehodě.

Podrobnější přehled najdete v článku Kdy jet s dítětem na pohotovost: jasné signály, které není dobré ignorovat.

Rány, odřeniny a krvácení

Drobné odřeniny nejprve opláchněte čistou vodou, odstraňte viditelné nečistoty a podle potřeby překryjte čistým krytím. U krvácející rány přitlačte přímo na poraněné místo sterilní gázu nebo čistou látku.

Pokud krytí prosákne, první vrstvu nesundávejte. Přidejte další a pokračujte v tlaku.

Lékařské ošetření může být potřeba, pokud:

• se krvácení nedaří zastavit přímým tlakem,
• je rána hluboká, rozevírá se nebo jsou v ní cizí předměty,
• poranění zasahuje oko, obličej, dlaň nebo kloub,
• rána vznikla pokousáním člověkem nebo zvířetem,
• se objeví výrazný otok, hnisání, horečka nebo šířící se zarudnutí,
• si nejste jistí platností očkování proti tetanu.

Podrobný postup najdete v článku Ošetření ran u dětí: první pomoc při odřeninách, řezných ranách a krvácení.

Podezření na zlomeninu nebo vykloubení

Na zlomeninu nebo vážnější poranění může upozornit silná bolest, rychle vznikající otok, deformace, neobvyklá poloha končetiny nebo nemožnost poraněnou část používat.

Končetinu nenarovnávejte a nezkoušejte ji vracet do původní polohy. Podepřete ji tak, jak se nachází, a omezte zbytečný pohyb. Při poranění krku nebo zad s dítětem nehýbejte, pokud mu nehrozí další bezprostřední nebezpečí.

Okamžitou pomoc vyhledejte při otevřené zlomenině, silném krvácení, poruše citlivosti, blednutí nebo modrání končetiny či při podezření na úraz páteře.

Popáleniny a opařeniny

Popálenou nebo opařenou část co nejrychleji chlaďte pod chladnou až vlažnou tekoucí vodou přibližně 20 minut. Odstraňte šperky a volné oblečení v okolí rány, ale nestrhávejte nic, co je přilepené ke kůži.

Na popáleninu nedávejte led, máslo, olej, zubní pastu ani jiné domácí prostředky. Puchýře nepropichujte.

Lékaře vyhledejte zejména při:

• rozsáhlejší nebo hluboké popálenině,
• poranění obličeje, krku, rukou, genitálií nebo velkých kloubů,
• popálení elektrickým proudem nebo chemikálií,
• nadýchání kouře,
• popálení malého dítěte,
• jakýchkoliv pochybnostech o závažnosti poranění.

Podrobný postup najdete v článku Popáleniny u dětí: první pomoc při opaření a popálení krok za krokem.

Samostatně jsme zpracovali také článek První pomoc při spálení sluncem u dětí: co pomůže a kdy vyhledat lékaře.

Otravy a požití nebezpečné látky

Dítě se může otrávit léky, čisticími prostředky, alkoholem, nikotinem, kosmetikou, zahradní chemií, houbami nebo jedovatými rostlinami.

Při podezření na otravu:

• zjistěte, co dítě mohlo požít, v jakém množství a přibližně kdy,
• uschovejte obal výrobku, zbytek rostliny nebo její fotografii,
• bez odborného doporučení nevyvolávejte zvracení,
• nedávejte dítěti jídlo, mléko ani jiné prostředky „na zředění“, pokud vám to nedoporučí odborník,
• kontaktujte Toxikologické informační středisko nebo zdravotnickou záchrannou službu podle stavu dítěte.

Toxikologické informační středisko poskytuje nepřetržité konzultace při akutních otravách na telefonních číslech 224 919 293 a 224 915 402. Aktuální kontakty najdete také na webu Toxikologického informačního střediska.

Další informace najdete v článcích:

• První pomoc při otravě dítěte
• Nebezpečné bobule pro děti: Co si mohou splést v přírodě i na zahradě

Dušení, bezvědomí a zástava dechu

Dušení cizím tělesem je život ohrožující stav. Pokud dítě nemůže dýchat, mluvit ani účinně kašlat, začíná modrat nebo ztrácí vědomí, volejte okamžitě 155.

Postup první pomoci se liší podle věku dítěte. Je proto vhodné absolvovat praktický kurz první pomoci a pravidelně si správné postupy připomínat.

Návod pro kojence a malé děti najdete v článku První pomoc u kojenců a malých dětí.

Tonutí

Tonutí může proběhnout rychle a bez hlasitého volání o pomoc. Po vytažení dítěte z vody zkontrolujte, zda reaguje a normálně dýchá. Při poruše vědomí, nepravidelném dýchání nebo pokud dítě nedýchá, volejte 155 a postupujte podle pokynů operátora.

Lékařské posouzení je vhodné také tehdy, pokud dítě po pobytu pod vodou kašle, obtížně dýchá, je nápadně unavené nebo se jeho stav mění.

Prevence a podrobný postup jsou uvedené v článku Tonutí dětí: na co si dát pozor a jak je ochránit.

Krvácení z nosu

Dítě posaďte, nechte je mírně se předklonit a prsty stlačte měkkou část nosu pod nosní kostí. Tlak držte souvisle přibližně 10 až 15 minut a průběžně neuvolňujte sevření kvůli kontrole.

Hlavu nezaklánějte. Krev by mohla stékat do krku a vyvolat kašel, nevolnost nebo zvracení.

Lékařskou pomoc vyhledejte, pokud je krvácení velmi silné, nezastavuje se ani po správně provedeném stlačení, vzniklo po vážnějším úrazu obličeje nebo dítě krev vdechuje či polyká ve velkém množství.

Bodnutí hmyzem a alergická reakce

Běžná místní reakce se projevuje bolestí, zarudnutím, svěděním a menším otokem. Místo omyjte, případné žihadlo opatrně odstraňte a přiložte chladný obklad přes látku.

Okamžitě volejte 155 při známkách závažné alergické reakce, například když se objeví:

• potíže s dýcháním nebo sípání,
• otok jazyka, úst nebo krku,
• potíže s polykáním,
• náhlá slabost, kolaps nebo porucha vědomí,
• rychle se šířící kopřivka společně s celkovými potížemi.

Pokud má dítě předepsaný adrenalinový autoinjektor, použijte jej podle individuálního plánu a následně volejte zdravotnickou záchrannou službu.

Vyražený nebo poraněný zub

Po úrazu zubu je vhodné co nejdříve kontaktovat zubního lékaře. Postup se liší podle toho, zda jde o mléčný, nebo stálý zub.

Vyražený mléčný zub nevracejte zpět do lůžka. Mohli byste poškodit vyvíjející se stálý zub.

U vyraženého stálého zubu:

• držte zub pouze za korunku, nikoliv za kořen,
• nečistěte jej kartáčkem ani dezinfekcí,
• pokud jej nedokážete bezpečně vrátit zpět, uchovejte jej v mléce,
• co nejrychleji vyhledejte zubního lékaře nebo zubní pohotovost.

Rychlé odborné ošetření zvyšuje šanci na zachování stálého zubu.

Kdy volat 155 a kdy jet na pohotovost?

Na číslo 155 volejte při bezprostředním ohrožení života nebo pokud se stav dítěte rychle zhoršuje.

Okamžitou pomoc potřebuje dítě zejména při:

• bezvědomí nebo výrazné poruše vědomí,
• zástavě dechu, nepravidelném dýchání nebo dušení,
• silném krvácení, které se nedaří zastavit,
• křečích,
• závažném poranění hlavy, krku nebo páteře,
• tonutí,
• rozsáhlé popálenině nebo nadýchání kouře,
• prudké alergické reakci,
• otevřené zlomenině nebo vážném dopravním úrazu.

Na pohotovost nebo k lékaři se vydejte také tehdy, když dítě potřebuje odborné vyšetření, ale není bezprostředně ohrožené na životě – například při podezření na zlomeninu, hluboké ráně, přetrvávající bolesti nebo zhoršujících se potížích po úrazu.

Rozhodování vám usnadní článek Kdy jet s dítětem na pohotovost: jasné signály, které není dobré ignorovat.

Pokud si nejste jistí, zda je situace závažná, zavolejte na linku 155. Operátor zdravotnické záchranné služby stav vyhodnotí a poradí vám další postup.

Nejčastější chyby při první pomoci

Ve stresu mohou rodiče sáhnout po postupech, které dítěti nepomohou nebo mohou stav zhoršit.

• Nenatahujte ani nenarovnávejte poraněnou končetinu.
• Nevytahujte hluboko zabodnutý předmět z rány. Může omezovat krvácení.
• Nedávejte na popáleninu led, máslo ani mastné krémy.
• Nevyvolávejte při podezření na otravu zvracení bez doporučení odborníka.
• Nezaklánějte dítěti při krvácení z nosu hlavu.
• Nevracejte vyražený mléčný zub zpět do dásně.
• Nepodceňujte změnu chování po úrazu hlavy.
• Nedávejte zraněnému dítěti léky určené pro dospělé.

Nejjistější je řídit se pokyny operátora zdravotnické záchranné služby, lékaře nebo Toxikologického informačního střediska.

Jak dětským úrazům předcházet?

Není možné zabránit každému pádu nebo modřině. Mnoho vážných úrazů však lze omezit úpravou prostředí a přiměřeným dohledem.

• Zajistěte schody, okna, balkony a přístup k vodě.
• Připevněte nestabilní nábytek a televizory ke stěně.
• Léky, chemikálie, baterie a ostré předměty uchovávejte uzamčené.
• Nenechávejte horké nápoje na kraji stolu ani v dosahu dítěte.
• Při jízdě na kole, koloběžce a bruslích používejte vhodnou helmu.
• Dítě v autě přepravujte v odpovídající autosedačce.
• U vody určete dospělého, který dítě aktivně sleduje.
• Vybírejte hračky a sportovní aktivity podle věku a schopností dítěte.
• Učte dítě postupně základním bezpečnostním pravidlům.

Prevence by dítěti neměla bránit v přirozeném pohybu a objevování. Cílem je odstranit rizika, která dítě ještě nedokáže samo rozpoznat.

Co mít v lékárničce?

Dobře vybavená lékárnička může usnadnit ošetření drobných poranění doma i na cestách. Hodí se v ní mít například:

• jednorázové rukavice,
• sterilní gázu a krytí,
• náplasti různých velikostí,
• obinadla a elastické obinadlo,
• dezinfekční přípravek vhodný pro děti,
• nůžky a pinzetu,
• chladicí sáček,
• teploměr,
• léky proti bolesti a horečce vhodné pro věk dítěte,
• seznam důležitých telefonních čísel.

Léky podávejte podle doporučení lékaře nebo příbalové informace a dávku vždy přizpůsobte věku a hmotnosti dítěte. Lékárničku pravidelně kontrolujte a prošlé přípravky odevzdejte v lékárně.

Co přibalit na dovolenou nebo výlet, najdete v článku Cestovní lékárnička pro děti: co by v ní rozhodně nemělo chybět.

Další články o první pomoci

• První pomoc u kojenců a malých dětí
• Kdy jet s dítětem na pohotovost
• Ošetření ran u dětí
• Popáleniny u dětí: první pomoc při opaření a popálení
• První pomoc při spálení sluncem u dětí
• První pomoc při otravě dítěte
• Tonutí dětí: na co si dát pozor a jak je ochránit
• Nebezpečné bobule pro děti
• Cestovní lékárnička pro děti
• Letní dětské úrazy: na co si dát pozor u vody, na kole i trampolíně

Důležitá je prevence i připravenost

Dítě nelze ochránit před každou odřeninou nebo pádem. Rodiče však mohou vytvořit bezpečné prostředí, naučit se základy první pomoci a včas rozpoznat situace, které vyžadují lékařské ošetření.

Při vážném úrazu je nejdůležitější zachovat klid, přivolat pomoc a řídit se pokyny zdravotnického pracovníka. Praktický kurz první pomoci vám navíc umožní vyzkoušet si správné postupy ještě předtím, než je budete skutečně potřebovat.

Upozornění: Informace v článku mají obecný charakter a nenahrazují zdravotnické vyšetření, praktický kurz první pomoci ani individuální doporučení lékaře. Při bezprostředním ohrožení života volejte 155.

Nejčastější otázky rodičů

Jak poznám, že je úraz dítěte vážný?

Varovnými příznaky jsou zejména porucha vědomí, potíže s dýcháním, silné krvácení, křeče, výrazná deformace končetiny, zhoršující se bolest, změna chování nebo rychlé zhoršování celkového stavu. Při pochybnostech kontaktujte lékaře nebo volejte 155.

Může dítě po úrazu hlavy usnout?

Únava sama o sobě nemusí znamenat vážný problém, dítě ale musí být možné běžným způsobem probudit a mělo by reagovat jako obvykle. Pokud je nezvykle ospalé, obtížně se probouzí, opakovaně zvrací nebo se chová jinak než obvykle, vyhledejte lékařskou pomoc.

Jak dlouho sledovat dítě po pádu na hlavu?

Dítě pozorujte i po odeznění prvního pláče a otoku. Některé potíže se mohou projevit až s odstupem. Délku a způsob sledování přizpůsobte mechanismu úrazu a doporučení lékaře. Při jakékoliv změně stavu kontaktujte zdravotníka.

Co dělat při podezření na zlomeninu?

Končetinu nenarovnávejte ani dítě nenuťte k pohybu. Podepřete ji v poloze, ve které se nachází, a zajistěte lékařské vyšetření. Při otevřené zlomenině, silném krvácení nebo poruše prokrvení volejte 155.

Co dělat, když dítě vypije čisticí prostředek?

Bez odborného doporučení nevyvolávejte zvracení a nic dítěti nepodávejte. Připravte si obal výrobku a kontaktujte Toxikologické informační středisko. Pokud má dítě potíže s dýcháním, poruchu vědomí nebo se jeho stav rychle zhoršuje, volejte 155.

Kdy je potřeba ránu šít?

O způsobu uzavření rány rozhodne zdravotník. Vyšetření je vhodné zejména u hlubokých, rozevřených nebo silně znečištěných ran, při poranění obličeje, oka, ruky či kloubu a tehdy, když se krvácení nedaří zastavit.

Je nutné absolvovat kurz první pomoci pro děti?

Není povinný, ale je velmi užitečný. Praktický nácvik pomáhá rodičům osvojit si resuscitaci, postup při dušení i reakci na další akutní stavy a může zvýšit jistotu ve stresové situaci.

Kdy volat 155 a kdy dítě odvézt na pohotovost?

Číslo 155 volejte při bezprostředním ohrožení života, například při poruše vědomí, potížích s dýcháním, dušení, silném krvácení, křečích nebo vážném úrazu. Na pohotovost se vydejte, pokud dítě potřebuje neodkladné vyšetření, ale jeho život není bezprostředně ohrožen.