Vývoj řeči miminka od 6 do 12 měsíců: Žvatlání, gesta a první slova

Jak se komunikace mezi 6. a 12. měsícem vyvíjí?

Miminko komunikuje dávno předtím, než vysloví první skutečné slovo. Používá pohled, mimiku, pohyb těla, zvuky a později také gesta. Postupně zjišťuje, že jeho projevy mají význam a že jimi může přivolat rodiče, získat zajímavý předmět nebo pokračovat v oblíbené hře.

V průběhu tohoto období se mohou postupně objevovat například tyto schopnosti:

• pestřejší zvuky a opakování slabik,
• napodobování melodie a rytmu řeči,
• reakce na vlastní jméno,
• zájem o tvář člověka, který mluví,
• střídání zvuků s dospělým jako při rozhovoru,
• porozumění některým často používaným slovům,
• používání pohledu, pohybu a gest k vyjádření přání,
• u některých dětí také první smysluplné slovo.

Jednotlivé dovednosti se nemusí objevit ve stejném pořadí ani ve stejném měsíci u všech dětí. Vývojové milníky jsou orientační a je vhodné sledovat především celkový pokrok dítěte.

Období kolem sedmého měsíce přináší velké změny také v dalších oblastech. Více se dozvíte v článku Vývoj miminka v 7. měsíci: samostatné sezení a první pokusy o lezení.

Žvatlání a první slabiky

Přibližně ve druhé polovině prvního roku se zvuky miminka začínají více podobat slabikám. Můžete slyšet opakování jako „ba-ba-ba“, „da-da-da“ nebo „ma-ma-ma“. Tomuto projevu se říká žvatlání.

Miminko si při něm zkouší:

• pohyb rtů a jazyka,
• střídání souhlásek a samohlásek,
• různou hlasitost a výšku hlasu,
• melodii připomínající otázku nebo sdělení,
• střídání v komunikaci s druhým člověkem.

Opakování „mama“ ještě nemusí znamenat, že dítě skutečně oslovuje maminku. O smysluplném slově mluvíme tehdy, když dítě určitý výraz opakovaně používá ve vztahu ke konkrétní osobě, předmětu nebo situaci.

Jak na žvatlání reagovat?

Zvuky miminka napodobte a chvíli počkejte, zda vám „odpoví“. Můžete také přidat jednoduché slovo se stejnou slabikou. Když dítě například říká „ba-ba“, odpovězte mu podobným zvukem a přirozeně pokračujte v krátkém rozhovoru.

Není potřeba miminko nutit, aby zvuk zopakovalo přesně. Důležitá je radost ze společného kontaktu a zkušenost, že komunikace probíhá střídavě.

Miminko začíná rozumět slovům

Porozumění řeči se rozvíjí dříve než vlastní mluvení. Miminko nejprve chápe význam opakujících se situací, tón hlasu a gesta. Postupně si spojuje konkrétní slova s lidmi, předměty nebo činnostmi.

Může například:

• otočit se při vyslovení svého jména,
• hledat pohledem maminku, tatínka nebo známou hračku,
• reagovat na slova používaná při běžných činnostech,
• rozumět jednoduchým výzvám doprovázeným gestem,
• poznat, že následuje koupání, jídlo nebo odchod ven,
• reagovat na slova jako „pá-pá“, „ham“, „ne“ nebo „pojď“.

To, že dítě někdy na oslovení nereaguje, nemusí znamenat problém. Může být unavené, zaujaté hrou nebo se soustředit na jiný podnět. Pozornost si zaslouží především dlouhodobě slabá nebo chybějící reakce na hlas a zvuky.

Gesta a neverbální komunikace

Gesta představují důležitou část vývoje komunikace. Umožňují dítěti sdělit přání ještě předtím, než dokáže používat slova.

V průběhu tohoto období může miminko například:

• natahovat ruce, když chce zvednout,
• mávnout na rozloučenou,
• kroutit hlavou nebo odtahovat tělo při odmítnutí,
• podávat předmět dospělému,
• střídat pohled mezi člověkem a zajímavou věcí,
• ukazovat rukou nebo prstem na to, co chce či co ho zaujalo.

Proč je ukazování důležité?

Ukazování není jen způsob, jak si dítě řekne o hračku. Může jím také sdílet zájem: upozorní rodiče na psa, lampu nebo projíždějící auto a čeká, zda se rodič podívá stejným směrem.

Tato společná pozornost vytváří mnoho příležitostí k učení slov. Když dítě na něco ukáže, pojmenujte to jednoduchou větou: „Ano, pejsek. Pejsek běží.“

Kdy přicházejí první slova?

U některých dětí se první smysluplné slovo objeví kolem prvních narozenin, jiné začnou skutečná slova používat až později. Samotná nepřítomnost slova přesně v den prvních narozenin proto nemusí znamenat opoždění.

Za první slovo lze považovat výraz, který dítě:

• používá opakovaně,
• spojuje se stejným významem,
• používá záměrně ke komunikaci.

Nemusí znít stejně jako ve slovníku. Za slovo se může počítat například „haf“ pro psa, „ham“ pro jídlo nebo vlastní zjednodušené označení oblíbeného předmětu.

Na další vývoj přirozeně navazuje článek Vývoj řeči dítěte od 1 do 2 let: první slova, porozumění a kdy zpozornět.

Jak podpořit vývoj řeči miminka?

Největší podporou je běžná živá komunikace. Miminko nepotřebuje kartičky ani složité vzdělávací pomůcky. Učí se především při společné hře, péči a každodenních činnostech.

Popisujte, co právě děláte

Při oblékání, koupání nebo jídle používejte krátké a jednoduché věty:

• „Oblékneme ponožku.“
• „Teče voda.“
• „Tady je lžička.“
• „Jdeme ven.“

Slova často opakujte v přirozeném kontextu. Dítě si tak postupně propojí zvuk slova s konkrétní osobou, věcí nebo činností.

Sledujte, co miminko zajímá

Mluvte o tom, na co se dítě právě dívá, co drží nebo kam ukazuje. Nemusíte jeho pozornost stále převádět k jiné hračce. Nejlépe se učí ve chvíli, kdy už je samo něčím zaujaté.

Napodobujte jeho zvuky

Opakujte žvatlání miminka a dopřejte mu čas na reakci. Vzniká tak jednoduché střídání podobné rozhovoru.

Čtěte si obrázkové knížky

Není nutné přečíst celý příběh. Stačí ukazovat na obrázky, pojmenovávat je a sledovat, co dítě zaujme. Nechte je knihu držet, obracet stránky a dotýkat se obrázků.

Zpívejte a opakujte říkanky

Jednoduché písničky a říkanky dítěti nabízejí rytmus, melodii a opakování. Přidejte pohyby rukou, tleskání nebo hru na schovávanou.

Dejte dítěti čas odpovědět

Po oslovení nebo otázce chvíli vyčkejte. Odpovědí nemusí být slovo. Miminko může reagovat pohledem, úsměvem, zvukem nebo pohybem těla.

Jednoduché hry pro rozvoj komunikace

Kuk

Zakryjte si obličej rukama nebo lehkou látkou a potom se znovu objevte. Hra podporuje očekávání, společnou pozornost a střídání.

Kde je hračka?

Položte před dítě dva známé předměty a zeptejte se například: „Kde je míček?“ Pokud se dítě podívá správným směrem nebo se po předmětu natáhne, pojmenujte ho a pochvalte jeho reakci.

Pá-pá

Při odchodu vždy spojte stejné slovo s máváním. Dítě postupně pochopí význam gesta a může se je pokusit napodobit.

Střídání s hračkou

Posílejte si míček, podávejte si kostku nebo vkládejte předměty do krabičky. Jednoduše komentujte: „Teď já. Teď ty.“

Zvuky zvířat a předmětů

Při prohlížení knížky nebo hraní napodobujte jednoduché zvuky, například „haf“, „bú“ nebo „brm“. Pro miminko mohou být snazší než celé názvy.

Jak spolu souvisejí komunikace a pohybový vývoj?

Ve druhé polovině prvního roku se současně rozvíjí mnoho oblastí. Miminko se učí přesouvat po prostoru, lézt, sedět, uchopovat předměty a zároveň stále aktivněji komunikuje.

Pohyb mu přináší nové situace, o kterých si s rodičem může „povídat“. Když se dostane k hračce, zvedne ji, podá ji nebo na ni ukáže, vzniká přirozená příležitost k pojmenování a společné pozornosti.

To však neznamená, že konkrétní pohybová dovednost přímo způsobí rozvoj řeči nebo že dítě musí nejdříve lézt, aby začalo komunikovat. Jednotlivé oblasti vývoje probíhají souběžně a každá má vlastní tempo.

Praktické tipy pro bezpečnou podporu pohybu najdete v článku Jak podpořit pohybový vývoj dítěte od 6 měsíců do 2 let.

Obrazovky živý rozhovor nenahradí

Miminko se učí komunikovat především při přímém kontaktu s lidmi. Potřebuje vidět obličej, slyšet hlas v konkrétní situaci a získat odpověď na vlastní zvuk, pohled nebo gesto.

Video ani vzdělávací aplikace tuto vzájemnou reakci nenahradí. Při společném videohovoru s blízkým člověkem však může rodič dítěti pomoci tím, že rozhovor komentuje a reaguje na jeho projevy.

Při jídle, hraní nebo uspávání zkuste telefon odložit a věnovat dítěti několik krátkých chvil plné pozornosti. Důležitější než nepřetržité mluvení je pravidelný, citlivý a vzájemný kontakt.

Kdy zpozornět?

Každé dítě se vyvíjí vlastním tempem a jeden chybějící milník nemusí automaticky znamenat problém. Konzultaci s pediatrem ale neodkládejte, pokud vás komunikace dítěte znepokojuje nebo se jeho vývoj delší dobu neposouvá.

S pediatrem se poraďte zejména tehdy, když dítě:

• dlouhodobě málo reaguje na hlas nebo běžné zvuky,
• nereaguje nebo přestane reagovat na své jméno,
• málo vyhledává oční kontakt a společnou pozornost,
• téměř nevydává zvuky nebo dřívější zvukové projevy ustaly,
• ke konci prvního roku nepoužívá žádná gesta ke komunikaci,
• neprojevuje snahu získat pozornost druhého člověka,
• má nápadné potíže s porozuměním běžným situacím,
• ztratí zvuky, gesta, reakce nebo jiné schopnosti, které již používalo.

Zvláštní pozornost si zaslouží ztráta dříve získaných dovedností. V takovém případě se obraťte na pediatra bez zbytečného odkladu.

Pokud máte vedle komunikace pochybnosti také o pohybu dítěte, podrobnější informace najdete v článku Kdy řešit pohybový vývoj dítěte od 6 měsíců do 2 let? Signály, které by rodiče neměli přehlédnout.

Na koho se obrátit?

Prvním kontaktem bývá pediatr. Posoudí celkový vývoj dítěte a podle potřeby může doporučit další vyšetření.

Součástí dalšího postupu může být například:

• kontrola sluchu,
• podrobnější posouzení celkového vývoje,
• konzultace odborníka na vývoj komunikace,
• další vyšetření podle konkrétních obtíží.

Vyšetření sluchu může být důležité i tehdy, když dítě na některé zvuky reaguje. Kolísavé nebo částečné potíže se sluchem mohou ovlivnit, jak dobře vnímá lidskou řeč.

Nemusíte čekat na pravidelnou preventivní prohlídku, pokud máte pocit, že něco není v pořádku. Včasná konzultace může rodiče uklidnit a případně doporučit vhodnou podporu.

Každodenní komunikace je nejdůležitější

Mezi 6. a 12. měsícem se miminko postupně přesouvá od jednoduchých zvuků k žvatlání, gestům, porozumění známým slovům a někdy také k prvnímu smysluplnému slovu.

Nepotřebuje složitý trénink. Nejvíce mu prospívá společná hra, opakování, čtení, zpívání a rodič, který si všímá jeho pohledu, zvuků i gest a přirozeně na ně odpovídá.

Celkový přehled jednotlivých období najdete v článku Seznam vývojových milníků řeči a komunikace podle věku dítěte.

Upozornění: Informace v článku mají obecný charakter a nenahrazují individuální vyšetření ani doporučení pediatra či jiného zdravotnického odborníka.

Nejčastější otázky rodičů

Je normální, že devítiměsíční miminko ještě neříká žádné slovo?

Ano. V devíti měsících se obvykle sleduje hlavně žvatlání, reakce na hlas, porozumění známým situacím a snaha komunikovat pohledem, zvuky nebo gesty. První smysluplné slovo se může objevit až později.

Počítá se „mama“ jako první slovo?

Ano, pokud dítě výraz používá záměrně a opakovaně pro označení maminky. Jestli pouze procvičuje slabiky „ma-ma-ma“ bez konkrétního významu, jde zatím o žvatlání.

Musí miminko před prvními narozeninami ukazovat prstem?

Gesta se vyvíjejí postupně a mohou mít různé podoby. Dítě může nejprve natahovat celou ruku, podávat předměty nebo střídat pohled mezi rodičem a věcí. Pokud však ke konci prvního roku nepoužívá žádná gesta a málo se snaží sdílet pozornost, poraďte se s pediatrem.

Co dělat, když miminko nereaguje na své jméno?

Jednotlivé nereagování může souviset se zaujetím, únavou nebo okolním hlukem. Pokud dítě nereaguje opakovaně ani v klidném prostředí nebo současně málo reaguje na další zvuky a hlas, proberte to s pediatrem.

Pomáhají ke slovům dětská znakovací gesta?

Jednoduché gesto doprovázené mluveným slovem může dítěti nabídnout další způsob vyjádření před rozvojem řeči. Gesto vždy spojujte s běžným slovem a používejte je přirozeně v konkrétní situaci.

Mám miminko učit opakovat slabiky?

Můžete jeho zvuky napodobovat a nabízet jednoduché slabiky, ale není potřeba je zkoušet nebo nutit k opakování. Důležitější je hravé střídání a radost ze společného kontaktu.

Může pomalejší pohybový vývoj způsobit opoždění řeči?

Jednotlivé oblasti vývoje spolu mohou souviset jako součást celkového vývoje, ale konkrétní pohybová dovednost sama o sobě neurčuje, kdy dítě začne mluvit. Pokud vás znepokojuje pohyb i komunikace, proberte obě oblasti s pediatrem.

Kdy se poradit s pediatrem?

Kdykoliv máte pochybnosti. Konzultaci neodkládejte zejména při slabé reakci na zvuky a hlas, chybějících gestech, ztrátě již získaných schopností nebo dlouhodobě malém zájmu o komunikaci.

Více informací

• American Speech-Language-Hearing Association: Komunikační milníky od narození do jednoho roku
• Centers for Disease Control and Prevention: Vývojové milníky podle věku dítěte
• NHS: Rozvoj komunikace a učení od 6 do 12 měsíců

Další články o vývoji dítěte

• Seznam vývojových milníků řeči a komunikace podle věku dítěte
• Vývoj řeči dítěte od 1 do 2 let: první slova, porozumění a kdy zpozornět
• Jak podpořit pohybový vývoj dítěte od 6 měsíců do 2 let
• Kdy řešit pohybový vývoj dítěte od 6 měsíců do 2 let?